Brloh je skvělý motivátor ke kreslení :D. Každou chvíli se tam objeví nějaká akcička, při které se člověk může hezky kreslířsky vyřádit. Letos jsem se teda Brlohvemberu účastnila poprvé, ačkoliv jsem na stránce byla přítomná už vloni. Tehdy jsem ovšem nebyla moc aktivní, ale letos je to všecko jinak >:).
V rámci této akce byly tedy zveřejněny dva sety námětů, jeden "obyčejný", prostě text, a jeden pro designy. Cílem bylo vytvořit sedm obrázků a bylo možné oba sety kombinovat. Já se tedy chytla spíš designů, ale paradoxně se mi obecně víc líbí ty nedesignové :D.
Oceánský zázrak
Nemohla jsem se rozhodnout, jestli se chci pro svůj první design inspirovat spíš mantou obrovskou, nebo mořským koníkem, tak jsem se je rozhodla skombinovat. Design je to poměrně jednoduchý, ale líbí se mi, jsem s ním spokojená.
Čtyři elementy
Hrozně nerada kreslím něco, co má kombinovat všechny čtyři základní elementy, protože se mi hrozně špatně kombinují. A tak jsem se rozhodla tento námět pojmout trochu jinak a místo obvyklého pojetí elementů jsem použila nějaké z chemické tabulky. Těmi jsou uhlík, síra, rtuť (na jazyku) a bílý fosfor (na ocásku). I s tímhle designem jsem v závěru celkem spokojená, ačkoliv mi dal hodně zabrat.
I’m fighting the demons of my life
Tohle je první nedesignový výtvor a je to výjev z minulosti Mornie. Tu jsem použila na oba nedesignové náměty, protože z mých brlohovských postav má pro tyto účely asi nejpoužitelnější příběh a povahu. Děj tohohle obrázku se odehrává po tom, co Mornie utekla z domova.Jak se tak na něj znova dívám, hrozně se mi líbí, i to pozadí, je takové jednoduché, ale funkční :).
Krystalky
Nechtěla jsem mít všechny designy jenom vlčí, tak jsem se rozhodla využít možnosti designovat taky zvířátka z brlohovské fauny. Tohle je Equus crystalis, takový křišťálový koník.
Ovocný ráj
Další zvířátko z brlohovské fauny, tentokrát Draco fructos, ovocný dráček. Původně jsem tenhle námět vůbec zpracovat nechtěla, ale když jsem projížděla brlohovskou encyklopedii a našla ho tam, došlo mi, jak skvěle to jde dohromady s tím námětem.
Vůně lásky
Tohle je asi můj nejméně oblíbený design, kreslila jsem ho už tak jako na poslední chvíli a nějak jsem si s ním nevěděla rady. Jsou to vlastně dva vlci v jednom, tak trochu jsem vykradla design Erory :D, každopádně z tohohle moc nadšená nejsem :P.
I shall prevail!
A konečně asi můj nejoblíbenější kousek z celého Brlohvemberu. Opět Mornie, i s její sobí maskou (kterou dostala za Halloweenskou akci a která se jí na profilu teprve zobrazí), šťastná, že našla své místo v Ignisu. Recyklovala jsem pozadí z jednoho svého PMV, protože se mi hrozně líbilo.
Furt bych něco animovala a nakonec se mi povede zapomenout, co všechno jsem vlastně chtěla hodit na blog :D. Trochu se mi toho zase nakupilo, nějak jsem úplně zapomněla, že veškeré svoje kreslení taky dávám na blog.
MAP party
Před nedávnem, když jsem zalehla s rýmičkou, jsem se impulzivně rozhodla přihlásit do animátorského projektu - MAPu (Multi Animator Project) a od té doby už to šlo z kopce. Kousky mám hotové dva, každý do jiného MAPu, plus třetí je ve fázi vývoje. Tyhle krátké animace mě baví, protože si s nimi můžu vyhrát a věnovat jim čas, aniž bych musela myslet na to, jak dlouho mi pak potrvá zbytek projektu, kdybych chtěla udržet stejnou kvalitu.
Tohle byl můj první MAP part. Líbila se mi barevná paletka, kterou si zvolila vedoucí projektu, tak jsem se zapojila. Vypadá to teda lépe na obrazovkách, které jsou nastaveny na oranžovější odstíny, postava tam pak lépe vyniká :D. A ano, zvolila jsem si pro tento MAP Ravennu, jelikož tam nejlíp barevně seděla.
Tohle dílko je bez pochyby na mém kanále populárnější, primárně je to však dané tím, že tady byla paleta jenom na pozadí a ani ta nebyla až tak fixní, takže jsem si s tím mohla trochu víc vyhrát. Je tam taky víc světla, mín pohybu, jiná atmosféra... Každopádně já mám ráda oba party. Pro tenhle jsem si zvolila pro změnu Nessie a původně jsem uvažovala, že nechám zazářit i Mishu, ale opět jsem nechtěla narušovat barevné spektrum, Mish si bude muset počkat.
Bubbline Brainrot
Čas na dobrodružství mě čapnul pod krkem a nenechal mě jít skoro měsíc. Mám rozepsaný samostatný článek o mých pocitech z českého překladu, ale ten si asi ještě počká, než spatří světlo světa. Tyhle kreslené krasavce sem ale můžu dát už teď.
Jeden z mála tradičně kreslených výtvorů z doby, kdy jsem zrovna neměla plné ruce nějaých zápisků.
Timmy je asi moje nejoblíbenější boční postava (respektive asi spíš postava v pozadí). Byla to láska na první pohled a štve mě, že byl jen v jedné epizodě, která byla až na menší vývoj Žvandy v podstatě kompletně filler.
Poslední v této sekci článku je pak další ruční a tentokrát jen černobílý výtvor kreslený během jedné přednášky, o kterou jsem neměla příliš velký zájem :D.
Ostatní
Poisson Ivy
Pro kategorii Ostatní mi v tomto článku zůstal jen tenhle malý vtípek pro lidi, kteří umí francouzsky :D. (A pro ty, co neumí: poisson je francouzsky ryba, kdežto poison anglicky jed, takže to vytváří hezký kocept na alternativní vesmír :D)
Tohle nejsou všechny mé výtvory za posledních pár měsíců, ale ten zbytek bude mít ještě své vlastní články, protože patří k sobě. Tímto tedy poněkud kostrbatě uzavírám tenhle článek a přeji dobrou noc <3.
Opět se stala Událost, takže očekávejte, že tady možná zase přistane tuna básniček.
Písnička z věků zapomenutých Jen z těch čtyř akordů, které uměla jsem hrát, O škole, budoucnosti a nesmyslu života. Pár stránek ze sešitu vytrhnutých Připomíná slávu, která neměla se stát. Dopis adresovaný rodině, Roztřesenou rukou se slzami v očích psán O tajemství, které si samo našlo svobodu. K nostalgii slouží už jedině Dodnes a navždy pod mou postelí uschován.
Fotka z výletu nečekaného Za duhou a lidmi, co jsem poznala až tam A nikdy víckrát už nespatřila jejich tváře.
Teplí lidé mě nutí páchat tvůrčí psaní a já jsem jim nekonečně vděčná <3. Zúčastnila jsem se online eventu, kde se páchalo tvůrčí psaní na základě přidělených veršů písniček. Já jsem schytala "They ask me why I’m so hot, ’cause I’m Italiano", což byl pro mě boj, jelikož jsem vůbec nevěřila, že na to něco vymyslím. Každopádně nějak jsem to zpracovala :D.
Horký dech letního
večera Přivál ty vzpomínky časem
pohřbené, Z dob, kdy svět se
otáčel pomaleji. Samota půlnoční
zmizela, City vrátily se
dlouho vzdálené.
Návrat do léta
zapomenutého, Zpět k setkání,
které změnilo můj svět, V době, kdy mým
světem byly Benátky. K lásce, jež
neměla trvání dlouhého, Ač byla osudová, na
první pohled.
Vzpomínky na předlouhé
loučení, Prázdný slib návratu ve
mně pořád žije Však ani jedna splnit
ho neměla. Tak dodnes prožívám to
trápení Na každičké cestě do
Itálie.
Charakteristika
Tato vlčice je vskutku zvláštní případ. Na první pohled se zdá být plná
sebevědomí a kousavých poznámek. Vyhlíží, že si nedělá starosti s ničím,
co si o ní ostatní myslí a důvěřuje jen vlastním schopnostem a
instinktům, ale pod touhle tlustou skořápkou se skrývá křehké a citlivé
stvoření.
Někde hluboko v duši si pořád nese pocit viny kvůli tomu, co se stalo s
její partnerkou. Díky tomu se také příliš nevrhá do blízkých přátelství
či jiných intenzivních vztahů. Občas má navíc problém s chápáním
některých společenských norem, protože byla oddělena od matky, než jí
stihla tyto znalosti předat. Potřebuje čas.
Život v divočině mezi svými je pro ni obecně pořád tak trochu novinka.
Kromě socializace bojuje například ještě s lovem, ale přežívá. Její
největší překážkou v této oblasti je hlavně nízké sebevědomí a tendence
se při prvním selhání přestat snažit.
Plnou důvěru v sebe sama měla naposledy ještě před experimentem, který
se tak výrazně podepsal na jejím vzhledu i povaze. Dnes o své kompetenci
musí jedním dechem přesvědčovat ostatní vlky i sebe. V prvním případě
bývá kolikrát i úspěšná, ale její mysl uvěří jen málokdy.
Ačkoliv to nikdy dobrovolně nedává najevo, touží se svému okolí
zavděčit. Jakoukoliv kritiku, od té nejlépe míněné rady až po
nejbolestivější urážku, si bere k srdci a okamžitě zaujímá silně
defenzivní postoj. Naproti tomu uznání ostatních vlků je pro ni hnací
silou a je ochotná zajít daleko, aby ho získala, ačkoliv to navenek jen
zřídkakdy dává najevo.
Minulost
Svůj život započala pod světly zářivek chladné, odporně bílé vědecké
laboratoře, tehdy známá jen jako #16. Neměla mnoho příležitostí si
vyvinout vztah s matkou a sourozenci, protože od nich byla oddělena,
jakmile dokázala přijímat pevnou potravu. Od té doby byla předmětem
mnoha vědeckých experimentů, primárně s cílem zjistit vliv několika
uměle vytvořených chemických látek na vlčí tělo.
Když se u ní ovšem objevila schopnost teleportace, všechno se změnilo.
Byla přesunuta do specializovaného křídla laboratoře, aby mohla její
magie být hlouběji prozkoumána. Nikdy se neprokázalo, jestli byla
výsledkem experimentů, nebo ji měla už od narození. Ovšem Erora nebyla
jediné vlče s nadpřirozenými schopnostmi, na kterou se vědci zaměřili.
Ve specializovaném oddělení sdílela kotec i výběh s jedovatě zelenou
vlčicí #19, jejíž krev dokázala zabít kohokoliv, kdo ji pozřel a jejíž
sliny dokázaly zabít kohokoliv, komu se dostaly do oběhu. Byly zhruba
stejného věku, obě odtržené od všeho, co znaly, kvůli svým neobvyklým
schopnostem, a tak brzy našly společnou řeč. Zelená začala své nové
spolubydlící říkat Erora, kvůli „erorům“, které se občas odehrály, když
se vlčice teleportovala a od kterých jí vždy zelená musela odpomoci.
Erora naproti tomu své nové kamarádce dala přezdívku Jeduška, také
inspirovanou jejími schopnostmi.
S věkem jejich přátelství vzkvétalo, i přes všechny bolesti a nemoci,
které musely kvůli nekončícím pokusům a zkoumání přetrpět a po několika
letech se nakonec staly partnerkami. Zaměstnanci vědecké laboratoře v
jejich vztahu viděli především příležitost. Chtěli využít magických
vlčic a získat vlka, který bude disponovat jak jedem ve slinách a krvi,
tak teleportací. Jelikož však museli pracovat se dvěma samicemi, bylo
nemožné, aby měly štěňata, a tak se vědci obrátili ke zvrácenější
variantě.
Po dlouhém promýšlení a testování se rozhodli provést fúzi a obě vlčice
tak spojit do jednoho jedince, který bude silnější než kdy dřív. Jejich
plán se ovšem nevyvedl úplně podle představ. Vzniklá bytost si ponechala
Erořinu magii i vědomí… ale po Jedušce zůstalo jen několik částí těla,
nad kterými nová Erora z většiny neměla kontrolu. A vědomí její milované
bylo navždy ztracené.
Od té chvíle už v laboratoři vlčici nic nedrželo, a tak brzy našla
místo, ze které ho se mohla teleportovat za její hranice. S sebou si
vzala jen obojek, který dostala od vědců, když objevili její magii a ona
se pro ně tak stala důležitá. Ponechala si jméno Erora a přidala k němu
přízvisko The Way of Darkness, což bylo dříve sarkastické jméno
experimentu, který vedl k Jeduščině zániku.
Magie
Magie Eroře umožňuje okamžité přemístění z místa na místo. Není
limitovaná tolik vzdáleností, jako spíš vlastní energií. Čím dál se
přemisťuje, tím víc vyčerpávající to pro ni bude. Musí navíc přímo vidět
na místo, kam se teleportuje. Přemístění nebude fungovat, pokud jí
výhled něco zakrývá, i když je ta věc průhledná. (Nemůže se tedy
například teleportovat ani skrze vodu, sklo nebo třeba neviditelného
vlka.)
Pokud se navíc pokusí magii použít, když je vyčerpaná, může se stát, že
se zasekne a bude se donekonečna rapidní rychlostí teleportovat mezi
místem, kde původně stála a místem, kam se chtěla přemístit. Jediný
způsob, jak se z této situace může dostat, je s pomocí jiného vlka,
který ji musí vystrčit z místa, odkud se chtěla přemístit.
Zajímavosti
- Ze všech částí těla, které má navíc, může plně kontrolovat jen oči. Zbytek je prakticky jenom „na ozdobu“.
- Pokud nějaký vlk pozře její krev, může mu to způsobit dočasné
žaludeční problémy. Je to jediný aspekt Jeduščiny magie, který se po
fúzi přenesl na Eroru.
- Ráda zůstává vzhůru dlouho do noci, miluje hvězdy i všechny tvory, kteří vylézají po setmění.
- Mimo-herní zajímavost: Její jméno bylo lehce inspirováno hlavní
postavou nechvalně proslulé Harry Potter fanfikce s názvem My Immortal.
Nora je postavou z naší první dračákové kampaně, kterou vedeme s kamarády. Její bližší kontext bude upřesněn v rámci tohoto profilu v budoucnu.
Profil je stále ve fázi vývoje.
Příběh postavy okrajově zmiňuje témata potenciálně nevhodná pro mladší čtenáře.
Info
Jméno: Nora Neuvedeno
Druh: Kentaur
Role: Past
Magie: Magnet
Zbraně: Odstředivý prak, magnetický písek
Brnění: Magnetický písek
Povaha
Obecně spíše samotářský typ, je tvrdohlavá, má ráda věci po svém a těžko se přizpůsobuje. Je sebevědomá, věří, že má pro všechno to nejlepší řešení a ráda to lidem připomíná. Bojuje s (někdy nepříliš úspěšně) potlačovaným vztekem. Dělá si srandu z lidí a je jí naprosto ukradený, jestli se jim to líbí nebo ne. Výjimku v tomto tvoří blízcí přátelé a malé děti, u nichž sarkastické poznámky mírní, a krásné ženy, které ji mají vždy už od první chvíle omotanou kolem prstu.
Příběh
Minulost
Nora se narodila na své narozeniny do chudé domácnosti
patřící pracovnici místního nevěstince. Svého otce nikdy neměla možnost poznat,
jelikož to byl s největší pravděpodobností jeden ze zákazníků. Navzdory
tomuto lehce nekonvenčnímu nabytí potomka měly od začátku velmi pozitivní vztah.
Chudoba nyní již dvoučlenné rodiny přetrvávala, ba dokonce i rostla, jelikož
teď bylo třeba nasytit dvakrát tolik krků a tráva prostě nemá dostačující
výživovou hodnotu, když je váš trávicí trakt napůl lidský.
Nořiny dny se dlouhou dobu skládaly především
z rýžování vzácných kovů u nedalekého jezera, což vedlo k odhalení
její magnetické magie a jejímu využití při této aktivitě. Tato schopnost také
přišla vhod při tréninku s odstředivým prakem. Dobře vybrané magnetické projektily
netrvalo zdaleka tak dlouho najít.
Mezi lidmi v sousedství panoval vcelku jednotný názor
ohledně Nořiny matky a její profese, a nebyl to názor pozitivní. Noru tím pádem
často kamarádi v dětství kvůli radám a zákazům od rodičů opouštěli a nebohá
kentaurka tak většinu času fungovala na vlastní pěst. To se posléze odrazilo i
v jejím studiu.
