To mi to trvalo, co? Po dvouměsíční neaktivitě jsem na chvíli opět zpět. Nebudu ten svůj "odchod" svádět na školu, neboť je za tím něco drobet jiného. V lednu mě zahrnulo množství jazykových olympiád a v únoru jsem začala pracovat na jednom poněkud velkém projektu, který s blogem nijak nesouvisí. A tak jsem včera našla chvilku a složila vám aspoň tuhle básničku.
Z chodby se zvonek ozývá
a učitel jde ven
Skončila hodina hrozivá
s nemilým kantorem.
Teď už však týrání přestalo,
sedmáci mají dost.
Ve třídě, kde tiše se mluvilo
se zvedá hlasitost.
Žáci si nadšeně běhají
tak mezi třídami.
Nudí se, a tak si zahrají
paintball s křídami.
Třída se mění ve smeťák
ve zlomku chviličky.
V učebně válí se zlámané
na sobě židličky.
Houba uvízla za tabulí
a penál na stropě.
O porouchaných žaluziích
snad ani nemluvě.
Učitelka, co dozor má
vchází do učebny.
Za chvíli schovat se utíká
s křikem do sborovny.
Mezitím zvonek zas zazvoní,
však žáci hlučí dál.
Sedmáci jako zvěř řádí.
Jeden by se vstoupit bál.
Třídní však odvahu dodá si
a dveře rozrazí.
Žáci se na místa navrací,
klid opět přichází.