Stránky

sobota 19. listopadu 2022

Listy mého dětství

Opět se stala Událost, takže očekávejte, že tady možná zase přistane tuna básniček.


Písnička z věků zapomenutých
Jen z těch čtyř akordů, které uměla jsem hrát,
O škole, budoucnosti a nesmyslu života.
Pár stránek ze sešitu vytrhnutých
Připomíná slávu, která neměla se stát.
 
Dopis adresovaný rodině,
Roztřesenou rukou se slzami v očích psán
O tajemství, které si samo našlo svobodu.
K nostalgii slouží už jedině
Dodnes a navždy pod mou postelí uschován.

 Fotka z výletu nečekaného
Za duhou a lidmi, co jsem poznala až tam
A nikdy víckrát už nespatřila jejich tváře.
Výraz kamaráda znaveného
Dodnes vedle dveří na zdi nalepený mám.

pondělí 7. listopadu 2022

Vzpomínka na Benátky

Teplí lidé mě nutí páchat tvůrčí psaní a já jsem jim nekonečně vděčná <3. Zúčastnila jsem se online eventu, kde se páchalo tvůrčí psaní na základě přidělených veršů písniček. Já jsem schytala "They ask me why I’m so hot, ’cause I’m Italiano", což byl pro mě boj, jelikož jsem vůbec nevěřila, že na to něco vymyslím. Každopádně nějak jsem to zpracovala :D.

Horký dech letního večera
Přivál ty vzpomínky časem pohřbené,
Z dob, kdy svět se otáčel pomaleji.
Samota půlnoční zmizela,
City vrátily se dlouho vzdálené.

Návrat do léta zapomenutého,
Zpět k setkání, které změnilo můj svět,
V době, kdy mým světem byly Benátky.
K lásce, jež neměla trvání dlouhého,
Ač byla osudová, na první pohled. 

Vzpomínky na předlouhé loučení,
Prázdný slib návratu ve mně pořád žije
Však ani jedna splnit ho neměla.
Tak dodnes prožívám to trápení
Na každičké cestě do Itálie.

neděle 2. října 2022

Erora

Herní profil

Písnička Hlas

Info

Jméno: Erora The Way of Darkness

Přezdívky: Era, Rora, #16

Pohlaví: samice

Věk: mladý dospělý (3)

Matka: #3

Otec: #7

Sourozenci: #15, #17

 Charakteristika
Tato vlčice je vskutku zvláštní případ. Na první pohled se zdá být plná sebevědomí a kousavých poznámek. Vyhlíží, že si nedělá starosti s ničím, co si o ní ostatní myslí a důvěřuje jen vlastním schopnostem a instinktům, ale pod touhle tlustou skořápkou se skrývá křehké a citlivé stvoření.

Někde hluboko v duši si pořád nese pocit viny kvůli tomu, co se stalo s její partnerkou. Díky tomu se také příliš nevrhá do blízkých přátelství či jiných intenzivních vztahů. Občas má navíc problém s chápáním některých společenských norem, protože byla oddělena od matky, než jí stihla tyto znalosti předat. Potřebuje čas.

Život v divočině mezi svými je pro ni obecně pořád tak trochu novinka. Kromě socializace bojuje například ještě s lovem, ale přežívá. Její největší překážkou v této oblasti je hlavně nízké sebevědomí a tendence se při prvním selhání přestat snažit.

Plnou důvěru v sebe sama měla naposledy ještě před experimentem, který se tak výrazně podepsal na jejím vzhledu i povaze. Dnes o své kompetenci musí jedním dechem přesvědčovat ostatní vlky i sebe. V prvním případě bývá kolikrát i úspěšná, ale její mysl uvěří jen málokdy.
Ačkoliv to nikdy dobrovolně nedává najevo, touží se svému okolí zavděčit. Jakoukoliv kritiku, od té nejlépe míněné rady až po nejbolestivější urážku, si bere k srdci a okamžitě zaujímá silně defenzivní postoj. Naproti tomu uznání ostatních vlků je pro ni hnací silou a je ochotná zajít daleko, aby ho získala, ačkoliv to navenek jen zřídkakdy dává najevo.

Minulost
Svůj život započala pod světly zářivek chladné, odporně bílé vědecké laboratoře, tehdy známá jen jako #16. Neměla mnoho příležitostí si vyvinout vztah s matkou a sourozenci, protože od nich byla oddělena, jakmile dokázala přijímat pevnou potravu. Od té doby byla předmětem mnoha vědeckých experimentů, primárně s cílem zjistit vliv několika uměle vytvořených chemických látek na vlčí tělo.

Když se u ní ovšem objevila schopnost teleportace, všechno se změnilo. Byla přesunuta do specializovaného křídla laboratoře, aby mohla její magie být hlouběji prozkoumána. Nikdy se neprokázalo, jestli byla výsledkem experimentů, nebo ji měla už od narození. Ovšem Erora nebyla jediné vlče s nadpřirozenými schopnostmi, na kterou se vědci zaměřili. Ve specializovaném oddělení sdílela kotec i výběh s jedovatě zelenou vlčicí #19, jejíž krev dokázala zabít kohokoliv, kdo ji pozřel a jejíž sliny dokázaly zabít kohokoliv, komu se dostaly do oběhu. Byly zhruba stejného věku, obě odtržené od všeho, co znaly, kvůli svým neobvyklým schopnostem, a tak brzy našly společnou řeč. Zelená začala své nové spolubydlící říkat Erora, kvůli „erorům“, které se občas odehrály, když se vlčice teleportovala a od kterých jí vždy zelená musela odpomoci. Erora naproti tomu své nové kamarádce dala přezdívku Jeduška, také inspirovanou jejími schopnostmi.

S věkem jejich přátelství vzkvétalo, i přes všechny bolesti a nemoci, které musely kvůli nekončícím pokusům a zkoumání přetrpět a po několika letech se nakonec staly partnerkami. Zaměstnanci vědecké laboratoře v jejich vztahu viděli především příležitost. Chtěli využít magických vlčic a získat vlka, který bude disponovat jak jedem ve slinách a krvi, tak teleportací. Jelikož však museli pracovat se dvěma samicemi, bylo nemožné, aby měly štěňata, a tak se vědci obrátili ke zvrácenější variantě.

 Po dlouhém promýšlení a testování se rozhodli provést fúzi a obě vlčice tak spojit do jednoho jedince, který bude silnější než kdy dřív. Jejich plán se ovšem nevyvedl úplně podle představ. Vzniklá bytost si ponechala Erořinu magii i vědomí… ale po Jedušce zůstalo jen několik částí těla, nad kterými nová Erora z většiny neměla kontrolu. A vědomí její milované bylo navždy ztracené.

Od té chvíle už v laboratoři vlčici nic nedrželo, a tak brzy našla místo, ze které ho se mohla teleportovat za její hranice. S sebou si vzala jen obojek, který dostala od vědců, když objevili její magii a ona se pro ně tak stala důležitá. Ponechala si jméno Erora a přidala k němu přízvisko The Way of Darkness, což bylo dříve sarkastické jméno experimentu, který vedl k Jeduščině zániku.

Magie
Magie Eroře umožňuje okamžité přemístění z místa na místo. Není limitovaná tolik vzdáleností, jako spíš vlastní energií. Čím dál se přemisťuje, tím víc vyčerpávající to pro ni bude. Musí navíc přímo vidět na místo, kam se teleportuje. Přemístění nebude fungovat, pokud jí výhled něco zakrývá, i když je ta věc průhledná. (Nemůže se tedy například teleportovat ani skrze vodu, sklo nebo třeba neviditelného vlka.)
Pokud se navíc pokusí magii použít, když je vyčerpaná, může se stát, že se zasekne a bude se donekonečna rapidní rychlostí teleportovat mezi místem, kde původně stála a místem, kam se chtěla přemístit. Jediný způsob, jak se z této situace může dostat, je s pomocí jiného vlka, který ji musí vystrčit z místa, odkud se chtěla přemístit.

Zajímavosti
- Ze všech částí těla, které má navíc, může plně kontrolovat jen oči. Zbytek je prakticky jenom „na ozdobu“.
- Pokud nějaký vlk pozře její krev, může mu to způsobit dočasné žaludeční problémy. Je to jediný aspekt Jeduščiny magie, který se po fúzi přenesl na Eroru.
- Ráda zůstává vzhůru dlouho do noci, miluje hvězdy i všechny tvory, kteří vylézají po setmění.
- Mimo-herní zajímavost: Její jméno bylo lehce inspirováno hlavní postavou nechvalně proslulé Harry Potter fanfikce s názvem My Immortal.
 

úterý 27. září 2022

Nora Neuvedeno

 Nora je postavou z naší první dračákové kampaně, kterou vedeme s kamarády. Její bližší kontext bude upřesněn v rámci tohoto profilu v budoucnu.

 Profil je stále ve fázi vývoje. 

Příběh postavy okrajově zmiňuje témata potenciálně nevhodná pro mladší čtenáře.

Info

Jméno: Nora Neuvedeno

Druh: Kentaur

Role: Past

Magie: Magnet

Zbraně: Odstředivý prak, magnetický písek

Brnění: Magnetický písek

Povaha 

Obecně spíše samotářský typ, je tvrdohlavá, má ráda věci po svém a těžko se přizpůsobuje. Je sebevědomá, věří, že má pro všechno to nejlepší řešení a ráda to lidem připomíná. Bojuje s (někdy nepříliš úspěšně) potlačovaným vztekem. Dělá si srandu z lidí a je jí naprosto ukradený, jestli se jim to líbí nebo ne. Výjimku v tomto tvoří blízcí přátelé a malé děti, u nichž sarkastické poznámky mírní, a krásné ženy, které ji mají vždy už od první chvíle omotanou kolem prstu. 

 Příběh

Minulost

Nora se narodila na své narozeniny do chudé domácnosti patřící pracovnici místního nevěstince. Svého otce nikdy neměla možnost poznat, jelikož to byl s největší pravděpodobností jeden ze zákazníků. Navzdory tomuto lehce nekonvenčnímu nabytí potomka měly od začátku velmi pozitivní vztah. Chudoba nyní již dvoučlenné rodiny přetrvávala, ba dokonce i rostla, jelikož teď bylo třeba nasytit dvakrát tolik krků a tráva prostě nemá dostačující výživovou hodnotu, když je váš trávicí trakt napůl lidský.

Nořiny dny se dlouhou dobu skládaly především z rýžování vzácných kovů u nedalekého jezera, což vedlo k odhalení její magnetické magie a jejímu využití při této aktivitě. Tato schopnost také přišla vhod při tréninku s odstředivým prakem. Dobře vybrané magnetické projektily netrvalo zdaleka tak dlouho najít.

Mezi lidmi v sousedství panoval vcelku jednotný názor ohledně Nořiny matky a její profese, a nebyl to názor pozitivní. Noru tím pádem často kamarádi v dětství kvůli radám a zákazům od rodičů opouštěli a nebohá kentaurka tak většinu času fungovala na vlastní pěst. To se posléze odrazilo i v jejím studiu.


středa 14. září 2022

Kočičí bratrstvo - Kapitola 4. Lov (nová verze)

 Chjo, z téhle kapitoly mám takové smíšené pocity :D. Zatím se ze všech kapitol nejvíc odklání od původní linky (ale myslím, že tahle verze komiksu bude aspoň tím pádem trochu smysluplnější) a podobně se odkloní asi už jenom kapitola osmá (protože tam ani nevím, jak bych ten chaos z originálu přeložila do nové verze :D). Každopádně... nevím, mám trochu obavy, aby tahle kapitola vůbec dávala smysl. Jak to čtu pořád dokola, tak už nepoznám, jestli mi tam něco hapruje :P. Navíc se mi tam tak nějak motalo stínování.

A taky konec téhle kapitoly znamená, že mám před sebou kapitolu pátou a... ááchjoo, zdá se mi, že to bude stejně dlouhá záležitost, jako ta třetí. A na to se vážně netěším :P. Ale co, už jsem se k tomu upsala, tak to snad nějak přežiju :D.

neděle 4. září 2022

Zářijová všehochuť

Neměla jsem úplně nejlepší start do školního roku :P. Oh well. Trochu jsem ke konci prázdnin i během těch dvou školních dní kreslila, ale snažím se soustředit hlavně na Kočičí bratrstvo. Čím dřív bude, tím dřív bude :D. Moje tvůrčí psaní taky tak trochu stagnuje, což je škoda, protože mi zbývají už jen dvě kapitoly Tajemství křídel a pak budu mít prostor začít něco nového. (Ale na Brlohu teďka dělám "tvůrčí psaní" celkem konzistentně každé cca. dva dny. :D) Snad na to najdu čas v následujícím školním roce. Tenhle článek je tak trochu mišmaš mojí tvorby za poslední dva až tři týdny, so, enjoy!

Draci rostliňáci

Tohle je design, který jsem dělala pro svojí mamku do jednoho projektu. Budu je ještě muset nakreslit víckrát, tohle byly čistě vzhledové koncepty, ale mám z nich radost. U toho zeleňáčka jsem se tak trochu inspirovala u Ohnivých křídel a jejich Listoletů. (Jmenují se tak? Je vůbec český překlad takhle daleko??)

Koně nemaj prsty

Dala jsem si závazek, že budu víc kreslit svoje sony. Když jsem šest let zpátky měla jenom Mishu, kreslila jsem ji v jednom kuse a ne jenom na obrázky, které měly skončit na blogu. Všechny moje tehdejší čmárací bločky jsou plné Mishy, jak si stěžuje na moje nové učitelky a zpívá Somebody to Love od Queenů :D. Každopádně dodnes mám živě v paměti několik kreseb, které se skutečně na blog dostaly a mezi nimi byl mimo jiné i obrázek oné bílé kobylky, jak sedí na mostě přes řeku a hraje na flétnu. I tehdy mi docházelo, že prostě... Misha nemůže hrát na flétnu... ale byl to tehdy jediný nástroj, na který jsem hrát uměla a docela mě to bavilo.

Samozřejmě jsem se za ty léta posunula, ale stav mojí sony a jejích hudebních schopností není o nic lepší :D. (Ale hele, poníci v MLP taky umí hrát na kytaru!)

Konec léta

Vždycky jsem svoje sony ráda kreslila se západem slunce. Dokonce i Ne, ještě ve své původní podobě, s bílou srstí a zlatou hřívou, má jeden art, kde kouká na západ slunce. Tenhle kousek mám i přes jednoduchost pozadí ráda. Líbí se mi to stínování :3.

Džusový dýchánek

Pamatujete si na Mornie? Tehdy ještě Mornï? Jednu z mých postav na Vlčím brlohu? Někdy v zimě jsem sem dávala už jeden obrázek s ní a pár dnů zpátky tady navíc přistál samostatný článek celý věnovaný jen jí. Igniská smečka je poměrně aktivní místo a retrospektivně jsem docela ráda, že jsem tam Mornie dala. Tohle je obrázek do společného výtvoru, kde si celá smečka dává na paloučku džusový dýchánek. Jestli bude někdy celý výtvor veřejně dostupný a dostanu povolení, tak sem hodím i odkaz :3.


HOPKAJÍCÍ KOČIČKA HOPKAJÍCÍ KOČ

Naposledy jsem si zkoušela ruční animaci ještě na AniFilmu. Chtěla jsem si to vyzkoušet znovu, protože mi to dovoluje animovat, aniž bych přetáhla dobu u obrazovky, kterou moje tělo toleruje. Žádná z metod se bohužel neukázala být příliš efektivní... až jsem nakonec od mamky dostala předčasný vánoční dárek v podobě podsvícené desky :3. Takže teď snad budu růčo animovat trochu víc. Je to zábava, ale nedokážu si představit, že se tak vážně dělaly celé filmy o.O