Stránky

úterý 28. února 2023

Ručně kreslené kulišárny

 Pořád jsem se snažila přijít s nějakým pořádným článkem za únor, ale vůbec se mi nedařilo cokoliv dokončit. Několikrát jsem se pokusila o nějaký ten akt tvůrčího psaní, ale prostě ne a ne cokoliv dobrat ke konci. A najednou jsem si vzpomněla, že únor má vlastně jenom 28 dní a pokud chci něco zveřejnit, tak budu muset dnes.

Nahromadilo se mi několik obrázků, většinu z nich jsem už dávala na Tumblr a většina z nich je ručně kreslená.

 

GLaDOS

Portal pro mně byl vskutku zážitek. Jednička je krásné okénko do roku 2007, u kterého člověk trošku zapojí hlavu. Dvojka této drobnosti, která byla původně jen jakýmsi dodatkem k Half-Life, dodala příběh a rozměr a vynesla na povrch spoustu dodatečných informací o mojí oblíbené postavě, GLaDOS :3 (ono je docela úsměvné vůbec v takovéhle hře mít oblíbenou postavu, když jich tam je tři a půl a z toho jedna je němá :D). Každopádně jsem se přidala k jakémusi "polidštění" této robotky.

 Autistic frenship

Vlastně ani nevím, jak jsem k tomuto drobnému dílku došla. Je pravda, že kdyby Twilight a Žvanda žily ve stejném vesmíru, tohle je situace, která by pravděpodobně nastala. Taky se mi líbilo kreslit MLP postavu ve stylu Adventure Time, jelikož je takový jednoduchý a navíc mi vlastnoručně navrátil chuť kreslit lidi, kteří mi v mém běžném stylu nikdy nešli

 

(Dort je lež, dort je lež, dort je lež!)

They so pony

Strašně dlouho jsem nekreslila hlavní šestku celou pohromadě. Naposledy snad někdy kolem konce roku 2015. Nebo v roce 2018, pokud ty dva rozdělené redesigny počítáme. Každopádně zcela prvně jsem tak jako na uklidnění kreslila jenom CMC (tedy druhý obrázek).

Nadpis této sekce mimochodem vznikl tak, že jsme se s jistým Matějem (ahoj Matěji) bavili o tom, že pony v angličtině zní jako přídavné jméno. Něco jako puny. Takže ano. They so pony :3.


A na závěr článku sem hodím něco, co už pár dní okupuje můj YouTube. Tam jsem teď o něco aktivnější. Je to AMV na kterém jsem pracovala šílenou dobu, stejně to není dokončená verze, ale už mě akorát zdržovala od dalších projektů, takže jsem ho chtěla dokončit. Je to jeden z prvních projektů, na kterém jsem se učila animovat s Kritou.



úterý 17. ledna 2023

Čas na článek o překladu Obsidianu

(Tak nějak jsem nevěděla, kam tohle zařadit :D. Možná bych měla Počteníčko přejmenovat, abych tam mohla dávat i věci o hrách a seriálech.)

Nejsem příliš velký fanoušek českého dabingu dnešních seriálů a to i přes fakt, že se snažím svojí mateřštiny držet zuby nehty, navzdory všem anglicismům, které se mi vkrádají do slovníku. České knihy si drží poměrně dobrý standard, ale při překladu seriálů nebo filmů se situace výrazně komplikuje, musí se brát v potaz pohyby rtů postav, délka replik, je nutné vybrat dabéry, a tak by se vlastně ani nebylo čemu divit, že tam už česká studia poněkud pokulhávají.

Teda, kdybychom neměli k porovnání dabingy z předešlých dekád. Když češi i cizinci tvrdí, že naše verze Simpsonových byla ta nejlepší, vážně se nemýlí. Devadesátá léta obecně by se dala označit za takový zlatý věk českého překladu a dabingu. Já osobně jsem toho názoru, že je to především proto, že dřív tolik lidí anglicky neumělo a ti, kteří ten jazyk skutečně ovládali, ho ovládali pořádně. Tím se nesnažím říct, že by mi rozšíření angličtiny nutně vadilo (ačkoliv to je samo o sobě asi tématem pro jiný článek), spíš si myslím, že ne každý, kdo umí anglicky, může hned být překladatelem. Což je věc, kterou si spousta lidí neuvědomuje.

Hrané seriály to ještě mají tedy docela snesitelné. V našem domě běží Průměrňákovi nebo Teorie Velkého třesku v podstatě na smyčce (ale opravdu ne mým zaviněním :D) a musím říct, že mi u nich volba dabérů i slov celkem sedí. (Nutně netvrdím, že se v těchto seriálech jakkoliv vyžívám, teď mi jde čistě jen o ten dabing.) Ovšem u animace se mi zdá, že se v mezích českého dabingu na nějakou extrémní kvalitu zrovna dvakrát nehledí. "Je to pro děti a těm to bude stejně jedno." No jasně.

Takže když jsem se vrhla hlavou napřed do Adventure Time, skutečně jsem na něj koukala jen a pouze v originále. Neměla jsem žádný důvod se obrátit k českému překladu. Tedy, až do Obsidianu.

Obsidian je epizoda dodatkové série jménem Daleké kraje a je to zatím bezkonkurenčně moje nejoblíbenější. Stejně jako všechny ostatní jsem ji zprvu shlédla v angličtině. Ale pak mi to v hlavě začalo šrotovat a zajímalo mě, jak se především s těmi úžasnými písničkami poprala česká verze. No takže jsem s vrhla na svoje vlastní malé dobrodružství a pustila jsem si ji.

Abych vás tedy ještě lépe obeznámila s významem tohoto dílu - Obsidian je epizoda, která se soustředí na Princeznu Žvýkačku a upíří královnu Marceline, postavy, které jsou i v průběhu původního seriálu poměrně výrazné. Svým způsobem si do určité míry kontrastují, a tím se jejich vztah stává zajímavější jak plyne čas. Marceline je upírka, která jen stěží dokáže vidět smysl v jakýchkoliv pravidlech. Je to muzikantka a některé její písničky mám doteď v oblíbených na Spotify.

Princezna Žvýkačka (také přezdívaná Žvanda, což je přezdívka, která mi neskutečně přirostla k srdci) je naproti tomu velmi vědecky orientovaná, jejímu životu vládne především řád a disciplína. A ona zase vládne Cukrovému království, při čemž se snaží držet těchtýž hodnot.

Později v průběhu seriálu se dozvídáme, že spolu tyto dvě sdílí hezký kus společné minulosti a není zrovna růžová. Nebudu se vrhat do detailů, ostatně pokud vás to zajímá, můžete si ten seriál sami pustit. (A pokud by vás zajímal čistě jen příběh těch dvou, tady máte seznam epizod, které jsou pro jejich společnou minulost podstatné :D.) Důležité pro to, čemu se chci v tomto článku věnovat, je to, že jejich vztah se ukáže mít romantickou historii a v posledním díle se nakonec dají dohromady znovu.

Animované lesbické páry budou vždy mít vyhraněnou speciální komůrku v mém srdíčku a Bubbline (tedy Žvanda (Bubblegum) a Marceline) nejsou výjimkou. Na seriál jsem se koukala za použití onoho seznamu "teplých epizod" a toto zakončení ve mně vzbudilo velkou radost i navzdory tomu, že jsem o něm už věděla.

O čem jsem ovšem nevěděla byl děj Obsidianu. Je to epizoda, která se blíže soustředí na tento pár, poskytuje bližší náhled do jejich obnoveného vztahu, rozvádí a následně uzavírá některé starší dějové linky a dává Bubbline přesně ten konec, jaký si zaslouží. Kdybych řekla, že tuhle epizodu miluju, nevyjádřila bych se dostatečně.

Co mě ovšem překvapilo je to, že tuto epizodu jsem si zamilovala i v českém překladu. Který není dobrý. Místy bych řekla že je dokonce špatný. Jsou věty, které jsou přeložené jako přesný opak toho, co bylo řečeno v originále. Výběr dabérů je také trochu nešťastný, ale to je problém, který se vleče celým seriálem (mně v tomto případě vadilo hlavně to, že dabérce Marceline jsem to opravdu nevěřila :D, přišlo mi, jako by ji někdo vyloženě nutil ty repliky číst a občas zkusit znít trochu smutně nebo naštvaně, ale to je jen můj pohled na věc). Ale přesto kdybych si někdy měla vybrat, jestli se na tento díl kouknout v češtině nebo v angličtině, budu váhat.

Prostě a jednoduše, česká média si pro LGBT komunitu moc prostoru nedělají. Nepochybuji o tom, že se to v posledních letech zlepšilo, ale pořád se mi zdá, že jakýkoliv LGBT člověk je v českém seriálu spíš jako boční postava "abychom tam někoho měli". Bylo pro mě poměrně těžké si představit, že by byla aktivně vyvinuta snaha o nějakou pozitivní reprezentaci mojí komunity.

(Poznámka: Tohle je čistě jen moje omezené vnímání české filmové a seriálové tvorby z toho, co jsem viděla, ale rozhodně nejsem nijak častým divákem novějších děl z našich krajů a tím pádem je dost možné, že u nás už je častější i pozitivní reprezentace a akorát mě to minulo.)

Zcela upřímně jsem totiž čekala, že definici vztahu, který spolu Bubbline mají budou čeští překladatelé obcházet, kudy to jen půjde (samozřejmě romantickou povahu jejich vztahu by nebylo možné zatajit, jelikož se v tom díle líbají). Plně jsem počítala, že se budu dívat na čtyřicet minut "Moc pro mně znamenáš... jako kamarádka :)" a "No jo, těch pár set let zpátky jsme se teda ošklivě pohádaly, to byla obrovská rána pro naše přátelství :(" a jediné, co prozradí skutečný záměr původních autorů, budou ty scény z jejich společného života, které by musely být přeanimovány, aby se daly změnit.

A byla pro mě neskutečná úleva, že se to nestalo. Ba spíš bych si troufla tvrdit, že naopak.

Jak jsem řekla, Marcelinině dabérce její roli prostě nevěřím, takže to mě trochu vytrhávalo z děje, ale samotný překlad? Skoro bych řekla, že jejich pocity utvrzuje víc, než originál.

Například začátek refrénu písničky Woke Up, což je rozchodová písnička od Marceline pro Žvandu, když se rozhádaly a ukončily svůj první vztah, v anglickém originále zní "I’m so glad that I woke up, I’m sick of living under your thumb," neboli volně přeloženo "Jsem tak ráda, že jsem prozřela, už mě nebaví tančit jak ty pískáš." Český překlad naproti tomu říká "Já kopačky ti dávám a s úsměvem ti mávám." Poměrně vzdálené od originálu, ale význam to vykomunikovat dokáže. Pro mě byl ovšem podstatný fakt, že tím Marceline a s ní i překladatelé říkají "Tohle je rozchod, protože tenhle vztah byl romantický." Ani originál to neřekl takhle narovinu (ačkoliv bych byla ochotná se hádat, že u originálu to nebylo potřeba).

Ani zbytek jejich romantických interakcí není o tento element ochuzen. S překladem Monster už mám i pár větších problémů, ale taky mám o dost větší standardy, jelikož to je ze všech Adventure Time písniček moje naprosto nejoblíbenější. Nicméně scény, kde si Marcelnie a Žvanda verbálně projevují náklonnost zůstávají při nejmenším věrné originálu, v některých případech, jak už jsem řekla, na něm ještě staví.

O to významnější pro mě byl fakt, že Adventure Time je seriál pro děti. Mezi Čechy stále zcela běžně narážím na názory, že děti by s LGBT komunitou vůbec neměly přijít do styku, protože to z nich udělá homosexuály, nebo jim to ztransgendéruje jejich pohlaví. (I za našimi hranicemi se pochopitelně vyskytují zastánci těchto názorů, ale hádala bych se, že česká společnost je přeci jen v těchto věcech pořád ještě bohužel konzervativnější než někteří naši sousedé.) Tím pádem je fakt, že i přesto bylo na Bubbline spíše stavěno, než aby jim bylo ubíráno, ještě o to hezčí.

Jak říkám - nepovažuji ten překlad za nijak světem otřásající. Místy ho považuji za špatný. Ale přesto mě u srdce zahřál fakt, že jejich vztahu nebylo nic odebráno. A možná je to smutné, že se raduji, že queer vztahu nebylo nic odebráno. Asi to něco vypovídá o queer reprezentaci v českých médiích a o naší společnosti obecně. Ovšem považuji to za dobré znamení a pokud se byť jen jedno dítě díky do češtiny přeložené Bubbline (Žvandelíny?? :D) zbaví předsudků a odejde od obrazovky s otevřenějším pohledem na stejnopohlavní páry, pak to je na každý pád dobrá věc.

úterý 13. prosince 2022

Můj anděl strážný je černá kočka

Do klína snesl mi ji osud snad,
Strážkyni z útulku ve vedlejším okrese,
Co neodrtrhne ode mě očka.
Všechna trápení v tlamičce odnese
A do noci bude si s nimi hrát.
Můj anděl strážný je černá kočka.

Za tmy i světla zůstává v pozoru,
Ve spánku zkřivená ouška má nastražená.
V loveckém sedu na zlé sny počká,
Ačkoliv sama už je unavená,
A hrdinně shodí je ze stolu.
Můj anděl strážný je černá kočka.

Když nesmí za mnou, čeká u dveří,
Číhá na všechny bolesti, které chtějí dál
A zlověstně syčí, když se dočká.
Každý špatný pocit aby se jí bál,
A rychle zmizel, než zas udeří.
Můj anděl strážný je černá kočka.
 
 
 (Ve skutečnosti je želvovinově zbarvená, ale s tím by se veršovalo o dost hůř :D.)

pondělí 12. prosince 2022

Brlohvember 2022

Brloh je skvělý motivátor ke kreslení :D. Každou chvíli se tam objeví nějaká akcička, při které se člověk může hezky kreslířsky vyřádit. Letos jsem se teda Brlohvemberu účastnila poprvé, ačkoliv jsem na stránce byla přítomná už vloni. Tehdy jsem ovšem nebyla moc aktivní, ale letos je to všecko jinak >:).

V rámci této akce byly tedy zveřejněny dva sety námětů, jeden "obyčejný", prostě text, a jeden pro designy. Cílem bylo vytvořit sedm obrázků a bylo možné oba sety kombinovat. Já se tedy chytla spíš designů, ale paradoxně se mi obecně víc líbí ty nedesignové :D.

Oceánský zázrak

Nemohla jsem se rozhodnout, jestli se chci pro svůj první design inspirovat spíš mantou obrovskou, nebo mořským koníkem, tak jsem se je rozhodla skombinovat. Design je to poměrně jednoduchý, ale líbí se mi, jsem s ním spokojená.

Čtyři elementy

Hrozně nerada kreslím něco, co má kombinovat všechny čtyři základní elementy, protože se mi hrozně špatně kombinují. A tak jsem se rozhodla tento námět pojmout trochu jinak a místo obvyklého pojetí elementů jsem použila nějaké z chemické tabulky. Těmi jsou uhlík, síra, rtuť (na jazyku) a bílý fosfor (na ocásku). I s tímhle designem jsem v závěru celkem spokojená, ačkoliv mi dal hodně zabrat.

 I’m fighting the demons of my life

Tohle je první nedesignový výtvor a je to výjev z minulosti Mornie. Tu jsem použila na oba nedesignové náměty, protože z mých brlohovských postav má pro tyto účely asi nejpoužitelnější příběh a povahu. Děj tohohle obrázku se odehrává po tom, co Mornie utekla z domova. Jak se tak na něj znova dívám, hrozně se mi líbí, i to pozadí, je takové jednoduché, ale funkční :).


Krystalky

Nechtěla jsem mít všechny designy jenom vlčí, tak jsem se rozhodla využít možnosti designovat taky zvířátka z brlohovské fauny. Tohle je Equus crystalis, takový křišťálový koník.


Ovocný ráj

Další zvířátko z brlohovské fauny, tentokrát Draco fructos, ovocný dráček. Původně jsem tenhle námět vůbec zpracovat nechtěla, ale když jsem projížděla brlohovskou encyklopedii a našla ho tam, došlo mi, jak skvěle to jde dohromady s tím námětem.


Vůně lásky

Tohle je asi můj nejméně oblíbený design, kreslila jsem ho už tak jako na poslední chvíli a nějak jsem si s ním nevěděla rady. Jsou to vlastně dva vlci v jednom, tak trochu jsem vykradla design Erory :D, každopádně z tohohle moc nadšená nejsem :P.


I shall prevail!

A konečně asi můj nejoblíbenější kousek z celého Brlohvemberu. Opět Mornie, i s její sobí maskou (kterou dostala za Halloweenskou akci a která se jí na profilu teprve zobrazí), šťastná, že našla své místo v Ignisu. Recyklovala jsem pozadí z jednoho svého PMV, protože se mi hrozně líbilo.

sobota 10. prosince 2022

Bubbline Brainrot a jiné unikáty

Furt bych něco animovala a nakonec se mi povede zapomenout, co všechno jsem vlastně chtěla hodit na blog :D. Trochu se mi toho zase nakupilo, nějak jsem úplně zapomněla, že veškeré svoje kreslení taky dávám na blog.

MAP party

Před nedávnem, když jsem zalehla s rýmičkou, jsem se impulzivně rozhodla přihlásit do animátorského projektu - MAPu (Multi Animator Project) a od té doby už to šlo z kopce. Kousky mám hotové dva, každý do jiného MAPu, plus třetí je ve fázi vývoje. Tyhle krátké animace mě baví, protože si s nimi můžu vyhrát a věnovat jim čas, aniž bych musela myslet na to, jak dlouho mi pak potrvá zbytek projektu, kdybych chtěla udržet stejnou kvalitu.

Misty Lake

Tohle byl můj první MAP part. Líbila se mi barevná paletka, kterou si zvolila vedoucí projektu, tak jsem se zapojila. Vypadá to teda lépe na obrazovkách, které jsou nastaveny na oranžovější odstíny, postava tam pak lépe vyniká :D. A ano, zvolila jsem si pro tento MAP Ravennu, jelikož tam nejlíp barevně seděla.

 

Cold

Tohle dílko je bez pochyby na mém kanále populárnější, primárně je to však dané tím, že tady byla paleta jenom na pozadí a ani ta nebyla až tak fixní, takže jsem si s tím mohla trochu víc vyhrát. Je tam taky víc světla, mín pohybu, jiná atmosféra... Každopádně já mám ráda oba party. Pro tenhle jsem si zvolila pro změnu Nessie a původně jsem uvažovala, že nechám zazářit i Mishu, ale opět jsem nechtěla narušovat barevné spektrum, Mish si bude muset počkat.

 

Bubbline Brainrot

Čas na dobrodružství mě čapnul pod krkem a nenechal mě jít skoro měsíc. Mám rozepsaný samostatný článek o mých pocitech z českého překladu, ale ten si asi ještě počká, než spatří světlo světa. Tyhle kreslené krasavce sem ale můžu dát už teď.

 

Jeden z mála tradičně kreslených výtvorů z doby, kdy jsem zrovna neměla plné ruce nějaých zápisků.

Timmy je asi moje nejoblíbenější boční postava (respektive asi spíš postava v pozadí). Byla to láska na první pohled a štve mě, že byl jen v jedné epizodě, která byla až na menší vývoj Žvandy v podstatě kompletně filler.
 

Poslední v této sekci článku je pak další ruční a tentokrát jen černobílý výtvor kreslený během jedné přednášky, o kterou jsem neměla příliš velký zájem :D.

Ostatní

Poisson Ivy

Pro kategorii Ostatní mi v tomto článku zůstal jen tenhle malý vtípek pro lidi, kteří umí francouzsky :D. (A pro ty, co neumí: poisson je francouzsky ryba, kdežto poison anglicky jed, takže to vytváří hezký kocept na alternativní vesmír :D)

Tohle nejsou všechny mé výtvory za posledních pár měsíců, ale ten zbytek bude mít ještě své vlastní články, protože patří k sobě. Tímto tedy poněkud kostrbatě uzavírám tenhle článek a přeji dobrou noc <3.





sobota 19. listopadu 2022

Listy mého dětství

Opět se stala Událost, takže očekávejte, že tady možná zase přistane tuna básniček.


Písnička z věků zapomenutých
Jen z těch čtyř akordů, které uměla jsem hrát,
O škole, budoucnosti a nesmyslu života.
Pár stránek ze sešitu vytrhnutých
Připomíná slávu, která neměla se stát.
 
Dopis adresovaný rodině,
Roztřesenou rukou se slzami v očích psán
O tajemství, které si samo našlo svobodu.
K nostalgii slouží už jedině
Dodnes a navždy pod mou postelí uschován.

 Fotka z výletu nečekaného
Za duhou a lidmi, co jsem poznala až tam
A nikdy víckrát už nespatřila jejich tváře.
Výraz kamaráda znaveného
Dodnes vedle dveří na zdi nalepený mám.

pondělí 7. listopadu 2022

Vzpomínka na Benátky

Teplí lidé mě nutí páchat tvůrčí psaní a já jsem jim nekonečně vděčná <3. Zúčastnila jsem se online eventu, kde se páchalo tvůrčí psaní na základě přidělených veršů písniček. Já jsem schytala "They ask me why I’m so hot, ’cause I’m Italiano", což byl pro mě boj, jelikož jsem vůbec nevěřila, že na to něco vymyslím. Každopádně nějak jsem to zpracovala :D.

Horký dech letního večera
Přivál ty vzpomínky časem pohřbené,
Z dob, kdy svět se otáčel pomaleji.
Samota půlnoční zmizela,
City vrátily se dlouho vzdálené.

Návrat do léta zapomenutého,
Zpět k setkání, které změnilo můj svět,
V době, kdy mým světem byly Benátky.
K lásce, jež neměla trvání dlouhého,
Ač byla osudová, na první pohled. 

Vzpomínky na předlouhé loučení,
Prázdný slib návratu ve mně pořád žije
Však ani jedna splnit ho neměla.
Tak dodnes prožívám to trápení
Na každičké cestě do Itálie.