Omlouvám se, že jsem teď zase nebyla aktivní :D. Pořád tvořím koncepty na nové příběhy (jeden z nich je můj starý, dlouho zapomenutý poklad!), pracuju na probíhajících sériích, ale před pár dny jsem nastoupila na brigádu a nemám mnoho času nazbyt. Nicméně celkem to souvisí s tím, o čem jsem dneska chtěla psát.
Už nějakou dobu jsem přemýšlela nad věcí, kterou jsem po letech nazvala syndrom prvního dne. Jde o jev, při kterém má člověk během prvních na nové škole, v nové práci, na dovolené, nebo jindy, pocit, že celý zážitek bude špatný, bude mít špatné následky, byl špatné rozhodnutí, nebo všechny uvedené. To se většinou ukáže jako nepravda.
Navzdory názvu, se tyto symptomy nemusí objevit hned první den, dost záleží na délce trvání toho období a zároveň nemusí vydržet jenom jeden den. Nicméně ke konci člověku vždy připadá, že na situaci špatně nahlížel a že to nakonec bylo fajn.
Tohle se mi děje celkem často, nejčastěji na táboře, ale myslím, že nejvíc ryzí příklad je právě ta moje práce :D.
Nevim no, tenhle článek je taková krátká hovadinka, takovej mozkovej žblept. :D
Žádné komentáře:
Okomentovat