Slepý básnický střevo

Dokonale slepý bejvá to básnický střevo
V podbřišku básníka, pod pupíkem vlevo.
Velký jako malíček, bolavý jak střep
A pro moderního člověka už docela zbytečný.
Tisíc let zpátky sloužilo lidu
K trávení náročných životních chvil.
Kdo ke skousnutí trápení neměl dosti sil,
Ten trávicí soustavou nechával si projít svět
A když se to básnický střevo zanítilo,
Moh se člověk smát, plakat i zabíjet.

Co by z něj ale dneska lidem bylo?
Ještě by se zas někomu zanítilo!
Naši produkci by to značně omezilo!
Utrpěl by mnoho ztrát náš cenný kapitál.
Kdepak, básnické střevo, to se nesmí stát,
Dnes si ho každý správný businessman
Už nechal vyoperovat.