Stránky

úterý 9. února 2021

Kriminálka Equestria - Jednorožec

 Takže jsem zase něco vymyslela. Chci čas od času napsat nějaký trochu detektivní příběh a poníkovský svět mi nabídne víc možností. Taky mám v plánu množství fanfikcí na Kočičí válečníky a chci mít poníky a Kočičí válečníky vyrovnané. Snad se moje schopnosti v detektivních příbězích časem zlepší :D.


Blížilo se poledne. Obloha byla bez jediného mráčku, ale nad Ponyvillem se držel mrazivý stín. „Jak dlouho myslíš, že tu leží?“ zamumlala Twilight, hledíc na bezvládné tělo mladé pegasky. Rarity se zamračila. „Vypadá to, že tak od včerejšího večera. Tak od šesti až osmi.“

Rarity opatrně chodila kolem mrtvé oranžové klisny s tmavě modrou hřívou. „Otisky kopýtek tam jsou?“ zeptala se Twilight a zahleděla se na pegasku. Rarity zavrtěla hlavou. „Nic. Ale v laboratoři ji ještě zkontrolujme. Tam snad budeme moudřejší.“

„No a nějaké zranění má? Co ji zabilo?“

„Zvenku nic vidět není. Nejspíš otrava.“

Twilight si oběť chvíli prohlížela, přemýšlela a nakonec pohodila hlavou v nesouhlasu. „Ne, žádná otrava. Podle mě schytala ránu kouzlem. Tohle udělal jednorožec.“ Rarity se zamračila. „Nic ti nepotvrdím ani nevyvrátím, dokud nebudu mít informace z laboratoře.“

Twilightina mysl šrotovala celou cestu na stanici. Nebohou pegasku našel postarší poník zaházenou listím a hlínou v lese. Všechno hned utíkal nahlásit, ale byl příliš vyplašený, než aby řekl něco užitečného. Zvenku, až na tu špínu, byla zabitá pegaska beze stopy. Neměla ani škrábnutí.

„Někdo by měl najít její rodinu,“ hlesla Applejack a položila fotku oběti na stůl. „Na tom už pracuju,“ zamumlala Rainbow Dash. Seděla na židli u svého pracovního stolu a listovala spisy o pohřešovaných ponících. Applejack mávla kopýtkem. „Tam toho moc nenajdeš. Pokud má Rarity pravdu, tak je mrtvá od včerejšího večera. Nejspíš její rodina ještě ani nenahlásila, že se ztratila.“

„No, tak to budeme muset jít nahlásit my jim,“ prohlásila fialová jednorožka a kouzlem zvedla fotku mrtvé ze stolu. „Někdo ji přece poznat musí. Jde někdo se mnou?“ Rainbow Dash se zvedla ze své židle. „Stejně se potřebuju protáhnout.“

Twilight silně zaklepala kopýtkem na dveře. Už obešly kolem desíti Ponyvillských bytů, ale nikdo nebohou pegasku neznal jménem. Všichni ale tvrdili, že se po okolí pohybovala. Poslední poníci, kterých se zeptaly, je nasměrovali sem, do domku na konci ulice, kde podle všeho klisnička bydlela.

Dveře po chvilce otevřela pegaska s růžovou srstí a tmavě tyrkysovou hřívou uvázanou do drdolu. „Dobrý den, mohu vám nějak pomoci?“ Twilight vytáhla z batohu odznak, který dostala od princezny Celestie, když Equestrijskou kriminálku založily. „Dobrý den. Hledáme rodinu jedné kobylky. Sousedi nás nasměrovali sem. Znáte ji?“ zeptala se a Rainbow Dash podala klisně fotku.

Pegaska si vyděšeně kopýtkem zakryla ústa. „To je moje sestra! Co se jí stalo?“ Twilight a Rainbow se na sebe starostlivě zahleděly. „Je mi to moc líto, ale jsme poslové špatných zpráv,“ oznámila Twilight.

„To nemůže být pravda!“ sykla růžová pegaska s kapesníkem mezi kopýtky. Seděla na gauči v obývacím pokoji Ponyvillského domu. Twilight Sparkle jí soucitně položila kopýtko na rameno. Z kuchyně zkroušeně přišla druhá pegaska, žlutooranžová s bledě modrou hřívou. Nesla tác s několika hrnky čaje. Ukázalo se, že oběť měla hned tři sourozence. Dvě sestry, růžovou pegasku Rose Flight, žlutooranžovou pegasku Honey Wings a jednoho bratra, červeno-oranžového poníka Sunset Gleama. Všichni ji už dlouho postrádali, ale zatím doufali, že zůstala u někoho ze svých přátel.

„Kdy jste Amber Feather viděli naposled?“ zeptala se opatrně Twilight. Honey Wings si povzdechla, položila tác na stůl a posadila se na gauč vedle své sestry. „Včera večer. Bylo asi půl páté. V tu dobu vždycky chodila ven na procházku. Měla se vrátit kolem sedmi, ale... nevrátila se. Mysleli jsme, že zůstala u někoho ze svých přátel, ale když jsme za nimi dneska šli, nebyla tam. Já - my... Chtěli jsme počkat, jestli se nevrátí...“ Pegasce se do očí nahrnuly slzy a ztichla.

„Nevíte, s kým se mohla pohádat nebo kdo ji mohl na procházce vidět?“ zeptala se Rainbow, která až do téhle chvíle jen tiše poslouchala a chodila po pokoji a prohlížela si fotky na stěnách. Slova se ujal Sunset Gleam, který do té chvíle seděl v křesle vedle gauče se slzami v očích. „O pár ponících bych věděl.“ Twilight i Rainbow našpicovaly uši. „Před pár měsíci se rozešla s přítelem. Thunder Bolt se jmenoval. No, nadšený z toho rozhodně nebyl. Ztropil nám tu scénu a pak se odporoučel.“

Poník se na chvíli zastavil, ale nedal si moc načas s dalším tipem. „Nebo třeba s tou její kamarádkou, Twinkle Moon. Na ty svoje procházky chodila kolem jejího domu a občas se zastavila, aby si popovídaly, ale věčně se hašteřily.“

Oranžový poník mluvil tiše, ale jeho rozezlený tón se nedal přeslechnout. Upozornil ještě na tři další poníky, se kterými se mohla Amber Feather dostat do konfliktu a Twilight si je všechny velmi pečlivě zapsala. Hned po jejich rozloučení se vydaly pátrat po prvním z nich.

„Ach ano... Amber. Chodili jsme spolu asi půl roku. Moc milá holka. Rozešli jsme se tak... dva  měsíce zpátky.“ Thunder Bolta našly Twilight s Rainbow Dash jako prvního. Byl to tmavě šedý jednorožec se světle žlutou hřívou. Žil na okraji Ponyvillu, ale dlouho to tak zůstat nemělo. Klisničky ho zastihly, zrovna když si balil poslední věci. Následující den se měl stěhovat do Fillydelfie. „Jak jste ten rozchod nesl?“ zeptala se Rainbow Dash. „No, v tu chvíli těžce. Byl jsem smutný, zlomilo mi to srdce. Je pravda, že jsem se s ní u nich doma pohádal, ale o pár dní později jsem tam byl. O všem jsme si v klidu promluvili a já se omluvil. Ten den jsme se rozešli v dobrém, ale od té doby jsem ji neviděl.“

Twilight a Rainbow vstoupily do domu. Všechno už bylo skoro vyklizené a všude se válely jen krabice. „Jinými slovy jste neměl důvod se po ní včera shánět?“ Poník zpozorněl. „Ne, proč? Co se stalo?“

„Právě vyšetřujeme její vraždu.“

Jednorožec pozval vyšetřovatelky do obývacího pokoje, kde už zbývalo jen pár židlí. Všichni tři se posadili. „Já- jak říkám, už tak dva měsíce jsem ji neviděl. Dostal jsem práci ve Fillydelfii a stěhuji se tam. Posledních pár týdnů se soustředím jen a jen na to.“

„No a nenapadá vás někdo z jejího života, kdo by mohl mít k takovému činu důvod?“

Jednorožec se zamyslel. „Dlouho jsem už její známé nepotkal a všichni její přátelé ji měli nefalšovaně rádi. Hlavně Twinkle Moon. To byla její kamarádka, skoro bych řekl, že nejlepší. Občas se u ní stavila na procházce, popovídaly si a zase šla. Vážně mě nenapadá nikdo, s kým by se mohla Amber pohádat. Bývala nekonfliktní, stejně jako ty její sestry.“

„Tak vám děkujeme, možná vás ještě kontaktujeme,“ prohlásila Twlight a zvedla se k odchodu. Rainbow Dash se vydala za ní, ale kopýtkem omylem převrhla židli, ze které se zvedla. „To nic,“ prohlásil Thunder Bolt a kouzlem židli zvedl.

„Za Twinkle Moon se stavíme zítra,“ prohlásila Twilight, když opustili dům jednorožce. „Dneska chci ještě za Rarity, jestli už se ví, co ji zabilo.“ Rainbow přikývla. „Jo, taky mě to zajímá, jdeme.“

A tak se klisničky vrátily do kanceláře. Každá se usadila na svoje místo a hleděly si své práce. Rainbow Dash vylíčila Pinkie Pie a Applejack, co se dozvěděly a Twilight mezitím začala všechno sepisovat. Zanedlouho vrazila do pošedlé místnosti Rarity. „Tak jsi, Twilight, měla pravdu. Tu klisnu odnesl i zabil jednorožec. Na její hlavě pod hřívou jsme našli nafialovělou ránu, vypadá to na nějaké kouzlo, já ani Fluttershy z toho nejsme moudré. Ty bys třeba mohla vědět víc. Nicméně našly jsme i tohle,“ oznámila a kouzlem zvedla zkumavku, ve které leželo několik desítek zrnek. „Kouzelný prach. Není ho dost na to, abychom zjistili, kdo přesně to udělal. Ale je ho dost na to, abychom určili barvu magické aury pachatele.“

„Tmavě modrá,“ zamumlala Twilight, hledíc do zkumavky.

„To znamená, že Thunder Bolt bude mimo podezření,“ zahlaholila Rainbow. Když po ní Twilight vrhla zmatený pohled, vysvětlila: „Ta židle, co jsem převrhla. Zvedl ji kouzlem. Jeho aura byla žlutá. Stoprocentně, svítivě žlutá.“

„No jo, máš pravdu. No, takže další na programu je Twinkle Moon. Snad se od ní dozvíme něco víc.“

* * *

„No, tak o tomhle kouzle vám moc nepovím ani já,“ zamumlala Twilight. Stavila se v laboratoři u Rarity a Fluttershy, aby si prohlédla ránu způsobenou kouzlem. „Vypadá to na jedno ze specializovaných bojových kouzel. Většina jednorožců o nich ani neví, ti, co o nich ví, je většinou nikdy neovládnou. Chce to roky a roky práce. A to tě ještě nesmí nikdo chytit, tahle kouzla nejsou tak úplně legální. Tohle bude zapálený šílenec.“

O pár hodin později vyrazila Twilight s Rainbow Dash zase do terénu. Tentokrát za Twinkle Moon. Byla poslední z těch, co Sunset Gleam uvedl, která měla nějaký bližší vztah k Amber Feather. Po zbytku těch poníků se sháněl Spike, který posílal spěšné dopisy do Canterlotu, aby dostal trochu víc informací.

Twilight nervózně zaklepala na dveře. Otevřela jim zelenošedá jednorožka s kruhy pod očima. „Vy jste tu kvůli Amber Feather, že? Honey Wings mi včera řekla, co se stalo. Je to... strašné. Pojďte dál.“

Domek Twinkle Moon byl malý a útulný, ale teď vyhlížel pochmurně. Šedá klisna vyzvala Twilight a Rainbow aby se posadily. „Byla to moje nejlepší kamarádka. Já- vždyť jsem s ní ještě ten den mluvila. Ještě ten večer!“

„V kolik hodin večer jste s ní mluvila? Její sourozenci nám řekli, že večer chodila na procházky. Kolem půl páté. A že chodila i sem. Byla tady tu noc?“ zeptala se Rainbow Dash. Twinkle Moon přikývla. „Přišla kolem šesté. Zůstala tu tak... Půl hodiny, zhruba. Udělala jsem jí čaj, řekla mi, co je nového. Já... Ona... Všechno bylo v pořádku. Úplně všechno. Ani neměla strach, prostě se chovala úplně stejně, jako vždycky.“ Twilight se zamračila. „Skutečně? Všechno bylo úplně stejné, jako obvykle?“ Jednorožka horlivě přikývla, ale pak se zarazila. „Říkala mi, že jí její bratr dělá starosti. Ale to taky není nic úplně neobvyklého, stěžuje si na něj zhruba každý měsíc... Ale to už bylo ke konci její návštěvy. Nic pořádného mi neřekla. Dopila čaj a řekla, že mi o tom poví jindy. Sebrala se a odešla.“

Rainbow přikývla. Vzala Twilight zápisník a tužku a všechno zapsala. Tužka jí ale upadla a tuha se zlomila. „Jejda, ukažte, já vám to zvednu,“ hlesla Twinkle a podala Rainbow Dash tužku. „Díky,“ usmála se pegaska.

* * *

„No, takže jsme zase na začátku,“ povzdechla si Twilight, když dorazily do kanceláře. A skutečně. Twinkle měla auru magie světle zelenou, takže prach nemohl být od jejího rohu. A než se s Rainbow vrátily, Spike stihl ověřit ostatní tři poníky, na které Sunset Gleam upozornil. Jeden byl už týden v nemocnici kvůli trojité zlomenině, druhý byl tři dny na Manehattanu navštívit svou matku. No a třetí měl v den vraždy svatbu v Křišťálovém království. I kdyby stihla do večera skončit, do Ponyvillu by se nikdy nedostal včas.

„Víš, co se mi zdá trochu zvláštní?“ hlesla modrá pegaska. „Ta jména těch sourozenců. Víš, máš Rose Flight, Honey Wings, Amber Feather. Jasně z nich poznáš, že jsou to pegasové. Ale Sunset Gleam... Zní ti to jako jméno pro pozemního poníka? Jména jako Gleam, Glitter, Glimmer, Sparkle... Ta se většinou dávají jednorožcům, ne?“ Twilight se zmateně zasmála. „No, ano, ale Sunset Gleam přeci viditelně jednorožec není.“

„To ne, ale na fotkách u nich doma jsem viděla jejich rodiče. Pegas a jednorožka. Neříkám, že to, aby měli pozemního poníka je nemožné... Ale je to nepravděpodobné.“

Twilight se zamyslela. „Poslouchej, máme jeho fotku?“

„No, je to svědek, máme ho ve spisu.“

„Je tam i fotka jeho Cutie Marku?“

„No samozřejmě.“

Fialová jednorožka vstala a vyrazila ven z kanceláře, než se stihla Rainbow na cokoliv zeptat. Utíkala za Spikem. Věrný pobočník teď trávil své dny posíláním spěšných dopisů. Tentokrát ho čekala stejná práce. A ideálně co nejrychleji.

* * *

„Díky, že jsi přijela tak rychle. Moc to potřebujeme. Další vražda, víš?“ Apple Bloom přikývla. „To je samozřejmost.“ Twilight původně doufala, že přijedou všichni členové Cutie Mark Crusaders, ale Scootaloo a Sweetie Belle měly práci v Appleloose a tak Apple Bloom přijela sama. Ale i to by mělo stačit.

„Bloom, potřebuji pomoct od odborníka,“ řekla Twilight pohotově a vytáhla ze spisů fotku. „Tenhle Cutie Mark. Jakému typu poníka myslíš, že by mohl patřit?“ Jednalo se o tři modré čtyřcípé hvězdy, mezi kterými se táhl bílý pruh. „Hmm, to vypadá na jednorožce,“ řekla Apple Bloom s jistotou. Twilight se usmála. „A existuje nějaká šance, že to jednorožec není?“

„No... I poníci, co nejsou jednorožci, mohou mít Cutie Marky spojené s nějakým typem magie. Většinou jde o alchymii nebo iluzionismus. Ale tohle,“ poklepala kopýtkem na fotku, „tohle je nefalšovaná jednorožčí magie. Hvězdičky reprezentují magii prováděnou rohem, ale to ti ostatně povídat nemusím. Ostatní poníci mají hvězdy jako Cutie Marky většinou jen v případě astronomie nebo něčeho podobného a tohle se nezdá být ten případ. Ne, tohle je téměř stoprocentní jednorožec.“

* * *

„My ho dostaneme, Rainbow, my ho dostaneme,“ pochvalovala si Twilight. Ona a modrá pegaska byly na cestě k domu tří sourozenců. Ačkoliv Twilight tvrdila, že si jdou jen něco ověřit, někde uvnitř měla už dost jasno. Spolu se zmínkou Twinkle Moon o tom, že zabité pegasce dělal starosti její bratr, její podezření jen rostlo.

„Dobrý den.“ Dveře otevřela zase Rose Flight. Pozvala vyšetřovatelky dovnitř a ony vstoupily do obývacího pokoje. Na gauči seděli Sunset Gleam a Honey Wings, které jejich příchod zaskočil. „No s vámi jsme, Sunset Gleame, zrovna chtěly mluvit,“ usmála se Rainbow Dash. „Kdepak jste byl tři dny zpátky mezi sedmou a osmou hodinou večer?“

„V-vy mě podezříváte?“

„Pokud neodpovíte na otázku, budeme vás podezřívat ještě víc. Kde jste byl?“

Jednorožec ne nejistě ohlédl po svých sestrách, které se krčily za ním. Růžová pegaska se mračila a ta oranžová měla spíše strach. „Byl jsem ve svém pokoji. Nebylo mi dobře.“ Rainbow pohlédla k jeho sestrám. „Je to pravda, šel nahoru někdy kolem šesté,“ špitla Honey Wings. „Dolů přišel až někdy v devět.“

„Usnul jsem.“

„A viděla jste ho v pokoji, jak spal?“

Honey Wings sklopila uši. „Ne, to jsem neviděla. Nechtěly jsme ho rušit.“

„Dovolíte, mohly bychom se tam jít podívat?“

Sunset Gleam zaskřípal zuby, ale do pokoje je zavedl. Byl modře vymalovaný a vypadal vlídně, útulně. Twilight však bez zaváhání zamířila k oknu. „No ovšem,“ zamumlala a otevřela. Pod oknem bylo zastřešené sezení. Twilight se sebevědomě rozhlédla. Vlevo od přístřešku zahlédla kontejner na kompost. Rainbow se zasmála. Taky si toho všimla. Hbitě seskočila na stříšku, na kontejner a na zem. „Takhle nějak jste se dostal ven,„ vyskákala zpátky, „a zase dovnitř, že ano?“

„To je přeci hloupost, já jsem pozemní poník!“

„Co to má s tím co společného, pane?“ Twilight se už pro sebe usmívala. Tímhle se sám usvědčil, ale přesto si chtěla být neprůstřelně jistá.

„N-no, vždyť Amber Feather zabil jednorožec. Ne?“

„No, ano,“ uchichtla se Rainbow Dash. Vzala ze stolu figurku zeleného jednorožce a začala si s ní pohrávat. „Ale vám jsme se o tom přeci nikdy předtím nezmínily. Když jsme tu byly naposledy, ještě to ani nebylo jisté.“ Sunset Gleam se zamračil a těkavě se rozhlédl kolem. Twilight se pohotově teleportovala ke dveřím a Rainbow zavřela okno. Nesměl jim utéct. Ne teď.

„Je mi ale naprosto jasné, že vy jste věděl, že to jednorožec udělal. Proto jste nám taky vytipoval tolik poníků, co jednorožci byli. Ale bohužel, ani jeden nám jako vrah nesedí. Ani jeden to za vás neodsedí.“ Rainbow se rozpřáhla a hodila zelenou figurku po oranžovém poníkovi. Cukl sebou a instinktivně hozený předmět chytil. Kouzlem. „No vida,“ zasmála se Twilight. „Tak přece kouzlit umíte. A ke všemu máte takovou hezky modrou auru.“

* * *

„Tak pán je jednorožec. Akorát chudáček maličkatej měl nehodu a ulomil si kus rohu,“ uchechtla se Twilight. Právě se chystala vstoupit do výslechové místnosti spolu s Rainbow Dash. Modrá pegaska přikývla a obě naráz vstoupily do hlídané místnosti, kde už seděl Sunset Gleam.

„Mladý pane,“ povzdechla si Twilight. „My víme, že jsi to udělal. Máme na tebe dost důkazů, v podstatě ses sám usvědčil tou věcí s tím jednorožcem. Ale nás zajímá jak... A proč?“

Poník protočil očima. Šedé jednotvárné stěny místnosti ho tiše dusily. A on mlčel. Po chvíli se se zamračenou tváří zahleděl na modrou pegasku. „Nic jsem neudělal!“ zavrčel.

Rainbow Dash si povzdechla. „Poslouchej. Ty už se z tohohle nedostaneš, akorát si to děláš horší, chlape! Ani jeden těch poníků, cos nám vytipoval, nám jako pachatel nesedí. Tři z těch jednorožců ani nemohli být v Ponyvillu. Thunder Bolt něco vyjednával se svými stěhováky. Od Twinkle Moon viděli sousedi Amber Feather v půl sedmé odcházet. Živou. A samotnou Twinkle viděli sedět v obývacím pokoji a číst. Mají alibi. A i kdyby neměli, barva jejich aury se neshoduje s barvou kouzelného prachu, který jsme našly na těle vaší sestry. Na rozdíl od té vaší.“

Sunset Gleam se zamračil. V koutcích očí se mu třpytily slzy, ale jestli vzteku nebo lítosti, to nešlo poznat. Hlasitě polkl. „Já jsem... Já jsem nechtěl. Já musel, ona... já... Našla moje papíry. Přihlášku a letáky z... kroužku bojové magie. Nejdřív jsem jí dokázal odradit, že tam nic nebezpečnýho neděláme. Ale pak našla moje zápisky a zjistila... no... že to není pravda. Hrozila mi, že celej ten klub práskne, to jsem si dovolit nemohl. Našli by mě, bůh ví, co by udělali.

A tak... tak jsem... tak jsem počkal, až odejde na tu svoji procházku a pak jsem šel nahoru, abych utekl ven a holky si mě nevšimly. Počkal jsem na ni u lesa. Vždycky chodí stejnou trasou a prochází kolem něj. A pak... pak jsem ji... pak jsem na ni vyskočil a začal kouzlit. Poznala mě, i když byla tma. Prosila mě, ať jí neubližuju a... a já jsem si řekl, že jí jenom varuju. Aby to o tom, co náš klub dělá, neříkala. Já- střelil jsem po ní jedno kouzlo... jak jsem měl vědět že ji to zabije? Vždyť to bylo to nejslabší kouzlo, co nás učili! Nemělo ji to zabít!“

Twilight se chytla za hlavu. „Ty idiote, ta kouzla jsou zakázaná z nějakého důvodu! To sis myslel, že když chodíš do kroužku bojové magie, hned víš, jak všechno funguje?“

Sunset Gleam se odmlčel a pak pokračoval. „Odnesl jsem její tělo do lesa. Já- myslel jsem, že když to udělám kouzlem, nikdo na to nepřijde. Zahrabal jsem ji hlínou a listím, ale moc času jsem neměl. Takže jsem pak rychle utekl. Vrátil jsem se domů a holky pořád seděly v obýváku. Umyl jsem se a ony mě vůbec nepodezřívaly.“

* * *

„Tak jsme ho přece chytly,“ usmála se Twilight. Seděla v kanceláři s hrnkem čaje mezi kopýtky. „Ale je mi hrozně líto té kobylky. Vždyť ani pořádně netušila, co se děje.“ Rainbow přikývla. „Ten jejich kroužek si taky brzo vezmeme do parády. Jestli nám tu takových bláznů běhá víc, měli bychom se jich co nejdřív zbavit.

„Vrhneme se na to. Ale koukala jsem na ty letáky, co měl Sunset v pokoji. Myslím, že takoví blázni, jako ten náš, to nebudou.“

Rainbow spokojeně přikývla a cinkla si s Twilight hrnečkem. Další případ byl konečně objasněn!

Žádné komentáře:

Okomentovat