Půlnoční hovory

 Dech chladného zimního večera
okny dobývá se do pokoje
a na dveře závoj noci klepe.
Samota týdenní zmizela,
už tři hodiny jinde hoduje
Snad dnes bude zase chvíli lépe.

Ve společnosti známých cizinců
ručičky hodin tikají do tmy.
Blíží se půlnoční hodiny čas.
Příběhy z domovů a blázinců
o tajných láskách s tajnými sny
sdílíme znovu, sdílíme zas.

Ve tmách bláhové filosofie
hodiny plynou jedna za druhou.
Opilost nocí pravdu vynáší.
Do duší vkrádá se fantazie
mysl se toulá v zemi za duhou.
Tichý chlad šeptem předsudky plaší.

Tváří v tvář jednou snad setkáme se
pod letní oblohou plnou tichých hvězd.
Přidáme se spolu k jejich mlčení.
Až živou červeň k obloze vynese
ostýchavý poutník na vlastní pěst.
Po tajích noci přijde svítání.