Čtyřlístek

A další básnička z tábora s myšlenkou hlubokou tak, že ani nejde vidět na dno...

V jeteli sedím a čtyřlístek hledám,

Takový, jaký by štěstí mi dal.

Ten totiž ještě doma nemám.

Stále však nenalézám, tak hledám dál.

Snad podkova odežene víc smůly,

Než nějaká zelená rostlina.

Však pochybuji, že dáno z hůry

Je to, aby štěstí nosila.

Co tedy vlastně nosí štěstí?

Co dodá mi potřebnou naději?

Snad hvězdička v jablku o Vánocích?

Mám toho nechat raději?

A tak se těch symbolů vzdávám,

Protože žádný nezabírá.

Podkovu zrezlou stranou dávám.

A na mou duši padá tíha.

Poslední dech se mi z úst dere

A ruce mé zesláblé se chvějí,

Když pomalu padám do jetele

A po čtyřlístku se natahuji.