Stránky

neděle 30. listopadu 2025

Blues Dysforické Ženskosti

 Jsem žena
Sedím u dlouhého jídelního stolu na polstrované židli.
Látkový ubrus je vyšívaný nejrůznějšími tvary a barvami,
Na okně hoří vonná svíčka a všichni se skvěle baví.
A přímo tady pod nosem
Na stříbrným podnose
Na mě čeká hostina pečlivě připravená.
Upečená nad slabým ohněm,
Nakrájená na ty nejtenčí plátky,
Ozdobená bazalkou a okvětními lístky růží.
Na každé straně talíře je vyskládaná řada vidliček a nožů
A já netuším, jak se který používá.
Vlastně ani nemám chuť,
Ale má společnost se na mě pěkně blbě dívá.
Protože jsem žena
A tahle hostina
Je mi předurčena.
 
Jsem žena
Sedím na mechovém koberečku v divoké části lesa.
Roste tu tráva až po kolena a pampelišky se nebojí kvést.
Ve vzduchu je cítit bouřka a stromy tiše šumí.
A za mými zády v příšeří
Se ozývá vytí příšeří,
V porostu číhá záhadná bestie.
Zarostlá srstí a rozcuchaná,
Cítím z ní krev, mlíko a krev a ještě trochu krve.
V ruce mám jen klacek a olámaný pazourek,
Ale vím přesně, co s nimi dělat.
Mám chuť na syrovou večeři.
Kterou mi neuvaří společnost, kterou zabiju a naporcuju sama.
Jsem žena
A moje ženství
Je bestie zkrvavená.

pátek 28. listopadu 2025

Děcka jsou punkový

 
Děcka jsou punkový
Už se tak rodí
A díkybohu ne každý z toho vyroste.
Doufaj, že se máma nedoví
Že po hřišti v děravejch kalhotách chodí
Protože je kvůli odřenýmu koleni přece nevyhodí.
Vždyť dokud se to dá oblíct tak to nikomu neuškodí.
 
Děcka jsou punkový
Za tim si stojí
A díkybohu ne každý z toho vyroste.
Z potůčku u školy odpadky vyloví,
Ještě pořád věří v záchranu planety svojí.
Maj rády zvířátka a všechno co se s nima nějak pojí.
Ale lebky teda ne, těch se v tomhle věku ještě bojí.
 
Děcka jsou punkový
I ve chvílích klídku.
A díkybohu ne každý z toho vyroste.
To, co za kapesný nekoupí opravdový,
Si vyrobí vlastníma rukama doma v pokojíku
Z papíru vějíře a vlajky, z modelíny rekvizity na besídku.
Takže ne, punk neni mrtvej, jenom si teď dává šlofíka po obídku.

úterý 25. listopadu 2025

Básníkům

Nesnášim korporátní sračky.
Nesnášim sterilní poezii.
Největším umělcům, který jsem kdy znala, bylo sedmnáct, když napsali svoje největší díla,
Většina z nich byla o sexu, alkoholu nebo úplně o hovně.
A stejně toho řekli víc, než kdejakej čurák o kterym si přečtete v knihovně.
 
Nesnášim literární snoby.
Nesnášim lidi, co nedocení amatéra.
Největší umělci, který jsem kdy znala, psali svoje básničky do poznámek v mobilu,
Četli je každýmu, kdo je chtěl slyšet a občas i těm, kterým se nechtělo,
A dostali za ně většinou jen potlesk a pusinku na čelo.
 
Nesnášim generativní umělou inteligenci.
Nesnášim tvoření bez procesu.
Největší umělci, který jsem kdy znala, pátrali po správnejch slovech klidně hodiny,
Nejčastěji ve chvílích, kdy se měli radši učit, spát, nebo jíst.
Ale aspoň se to doprdele dalo reálně číst.
 
Nesnášim města bez básníků.
Nesnášim ulice bez inspirace.
Největší umělci, který jsem kdy znala se scházeli každej měsíc v Ústecký čajovně,
Největší umělci, který jsem kdy znala, lepili svoje básničky na sloupy po Brně.
Největší umělci, který jsem kdy znala vysedávali v Pražskejch anarcho-queer barech.
Nejspíš si na ně už nevzpomenou učebnice pro děti.
Ale já budu mít jejich jména a tváře navždy vytesané v paměti.

pondělí 10. listopadu 2025

ArtFight 2025

Tentokrát jsem si se zveřejněním svých ArtFightových výtvorů dala dost na čas. Jakože dost. Vlastně ani nevím, proč mi to tak trvalo, na Instagram jsem je hodila docela rychle. Ale konečně je to tady - s tříměsíčním zpožděním konečně sdílím své výtvory z letošního ArtFightu! Letos mám na kontě devět výtvorů, což je myslím nový rekord. Zároveň se mi povedlo splnit snad všechny takové droboučké cíle, které jsem si pro letošní ArtFight vytyčila, takže jsem na sebe docela pyšná. 

Nap in the hayloft
Najít postavu vhodnou na rozjezd mi tentokrát docela trvalo. Chvíli jsem přemýšlela, že začnu další postavou od Colorful Cosmo, ale prostě mi to nešlo. Wallerick je postava Mephestapis (kterou už možná znáte jako majitelků pár postav na Brlohu, které jsem taky kdysi kreslila) a promluvil ke mně jeho fascinující design, takže jsem se nakonec rozhodla jako svůj první útok nakreslit jeho.
 
They’re girlfriends, your honor
Tess je první z mnoha lidí z letošního AF, které jsem objevila skrze své pátrání po makerovi fursuitu. Tess konkrétně má úplně úžasný design fursony, takže bylo samozřejmostí, že ho zpracuju během AF a že si dám sakra záležet. Jako pomstu jsem dostala úplně úžasnou kresbu svojí sony, kterou jsem okamžitě začala používat na ToyHouse a pár dalších místech, protože je prostě skvělá :D. (Mimochodem - zmínila jsem už, že jsem sehnala kódík na ToyHouse? :3 Thanks Shoon!)
 
Noodle-shark cuddles
 Vilém je designově úžasná postava. Miluju jeho barvy, miluju koncept můřího žraloka. Připomíná mi jednu přízi, ze které jsem si nedávno háčkovala čepičku. Přišla jsem na něj přes Flower Fur Studios, od které jsem si chvíli chtěla nechat udělat fursuit (právě jako má Vilém). Bohužel jsem se následně v komentářích dozvěděla, že ten plyšový žraloček není takhle velký, takže tento obrázek není kanonicky přesný. 
 
Floating through space
Každý rok během AF ráda zpracovávám nějaké výzvy. Útoky, které nejsou vyloženě jenom obrázky, ale je na nich něco výjimečného. Letos jsem to chtěla mít co nejrůznorodější, i když jsem si nebyla jistá, že to stihnu. Tenhle kousek je první z mých challenge výtvorů - jednoduchá animace. Tohle je zároveň poprvé, co mám možnost tenhle gifík postnout v celé jeho kráse. AF mě ho přinutil zkompressovat. Instagram mu ani nenechal pohyb. Ještě, že mám ten blog :D.
Jinak Nebulu jakožto postavu jsem si vybrala, protože prostě zbožňuju tyhle kentaurovité postavy. Konec konců proto jsem dělala redesign svojí fursony (který se myslím ještě na blogu ani neobjevil).
 
The Pumble
Další malá challenge, tentokrát o něco méně zajímavá. Chtěla jsem zpracovat útok, ve kterém zahrnu alespoň pět postav. Tibas (Tiby? Tibové?) jsou zároveň můj oblíbený fiktivní furríkovský zvířecí druh, takže jsem si je ukládala, že je jednoho dne nakreslím a nakonec jsem je zahrnula všechny do jednoho útoku. (A také zábavný fakt - jeden z těchle fešáků patří Adezu, kterou možná znáte jako PokariRoo, kterou jsem hodně sledovala když jsem uvažovala o svém budoucím fursuitu.) 
 
Bay-bees!
Jsem na tenhle kousek docela pyšná, ale popravdě k němu nemám moc co říct. Jsou to dvě postavy, které mi přišly roztomilé, mají podobnou estetiku a jejich barvy k sobě hezky jdou. :>
 
Hahari
Tohle je poslední z mých letošních challenge výtvorů. Chtěla jsem zase vytvořit něco z modelovací hmoty. Zároveň se mi dost líbí, jak jsem na tomhle fešákovi vytvarovala zadní nožky a parohy, myslím, že v těchhle ohledech jsem se zlepšila od té doby, co jsem během AF modelovala posledně.
 
Spooky Scary Skeleton
Tomuhle človíčkovi jsem dlužila pomstu za loňský útok a nemohla jsem odolat kostlivcové postavě. Kreslení tohohle fešáka jsem si dost užila, příští rok možná zpracuju i nějaké jeho příbuzné.
 
On Cloud Nine
 Já vůbec nevím, jak to s těmi LPS postavami funguje. Komu dát design credit, když je dávám na profil :D. Každopádně jsem si chtěla alespoň jednoho petshopáka letos zkusit nakreslit a Kismet je pohlednicková perská kočička, která má moc hezké barvy. Trochu přemýšlím, že si ji přidám do wishlistu... :D
 
Letošní ArtFight byl all-in-all vcelku úspěšný (i když muj tým prohrál :P). Škoda jen, že jsem jeho výsledky nezveřejnila včas :P. Pokud budu mít dostatek času příští rok, tak bych si moc ráda zkusila zase vytyčit nějaké tvůrčí cíle. Animovaný útok, skupinový útok, fyzická figurka, to se mi všechno povedlo letos a budu doufat, že je zvládnu i příští rok. Ale ráda bych si třeba ráda zkusila i něco s textilem. V posledním půl roce mě docela chytlo háčkování, mohla bych někomu uháčkovat jeho fursonu, nebo ji ušít, pokud k Vánocům dostanu ten nový šicí stroj. Ale to vše je zatím ještě ve hvězdách :3. 

úterý 28. října 2025

Hořkosti asexuálního spektra

 Pachuť lásky, která si dá na čas,
Laskavý trpělivosti, vědomí, že na tebe počká, když to potřebuješ,
Vpíjí se do chuťových buňek.
Protože když si o ně řekneš,
Jsi neskutečně naivní nána.
A sama sebe se musíš ptát,
Jestli je vážně tak nereálný, že by ti někdo dopřál čas,
Protože tě má opravdu rád.
 
Trpkost doteků, který něco znamenaj,
Respektu k tvýmu prostoru, vědomí, že tvoje hranice nebude zpochybňovat,
Prodlévá na špičce jazyka.
Protože když si o ně řekneš,
Jsi prudérní paranoidní puritánka.
A sama sebe se musíš ptát,
Jestli to radši nepřetrpět, dokud si nezvykneš,
Aby tě někdo měl konečně rád.
 
Jedovatost člověka, kterej ti aspoň trochu rozumí,
Vzájemný tolerance, vědomí, že ti tvoji lásku s radostí oplatí,
Se vlévá do žaludečních šťáv.
Protože když si o ně řekneš,
Jsi vlezlá, vybíravá verbež.
A sama sebe se musíš ptát,
Jestli se vážně budeš muset spokojit s nespokojeností,
Abys mohla říct, že tě někdo má aspoň trochu rád.
 
I takhle nechutný, trpký a jedovatý
Uměj bejt hořkosti asexuálního spektra.

pondělí 28. července 2025

Jsem věčná duše

 Jsem věčná duše.
Má esence se táhne napříč časem.
Už dva roky mam řidičák a stejně pořád sbírám petshopáky,
Už dávno mi neni patnáct a stejně se pořád cejtim jako pubertální holka,
Už dávno se nevejdu do dámskýho eska, ale stejně bych nosila furt ty stejný hadry,
Můj život stihnul už tak třikrát konečně začít a já na to stejně pořád čekám.

Jsem věčná duše.
Všechno mi hrozně dlouho trvá.
Pitomý "Miluju tě" se ve mě vaří klidně tři roky,
Dospět se snažím už zhruba stejnou dobu.
Projekty z dětství dokončuju ještě dneska,
A začínám ty, co budu dokončovat ve třiceti.
Na zprávy odpovídám nejdříve druhý den, zmeškaných hovorů si všímám až když nejsou relevantní.
Možná mi stejně dlouho potrvá i umřít.


pátek 6. června 2025

Vzestup a pád Blogu.cz

Většinou nepovažuji za potřebné sdílet svoje YouTube videa i tady. Tentokrát však udělám malou výjimku :3. Tohle video je dlouholetým projektem, na kterém jsem začala pracovat už v době, kdy Blog.cz skončil. Několikrát jsem přepisovala scénář a znovu nahrávala voiceover, a konečně to došlo do stavu, kdy jsem s tím víceméně spokojená. Je to takové láskyplné (znovu)rozloučení s blogovací platformou, na které jsem začínala, a jsem na něj dost pyšná, proto jsem cítila potřebu video sdílet i tady :).