Stránky

sobota 23. října 2021

Říše osmnácti kouzel aneb další várka nostalgie

 Projížděla jsem svoje staré e-maily a narazila jsem na pár starých konceptů, které jsem stvořila v letech 2014-2016. Z většiny z nich nikdy nic nebylo, ale Říše osmnácti kouzel je příběh, pro který jsem měla tehdy veliké plány. Měla jsem vymyšlenou hromadu detailů toho jednorožčího světa (dalo by se to vlastně označit za takovou první verzi Jednorožčí podkovy, ačkoliv si ty dvě díla nejsou až tolik podobná). No, každopádně jsem ve svém e-mailu našla první ani ne stránku (když jsem totiž něco vytvořila třeba u své babičky, musela jsem si to pak poslat a díky tomu mám teď přístup k některým dávno smazaným prokletostem).

Na téhle stránce se toho moc neděje, ale stejně mi přišla vtipná. Vím určitě, že jsem toho napsala víc, ale pokračování se mi nepovedlo dohledat. Udělala jsem kraťounký komiks na bázi té první stránky, protože ta představa, že by to takhle vypadalo mi prostě přišla zábavná.

Rozhodla jsem se ponechat tu prokletou energii, takže jsem si jako font pochopitelně zvolila Comic Sans a taky jsem neopravila tu chybu ve jméně, aby to zůstalo autentické (takže ano, Sounset je schválně :D).

 
S těmi designy jsem si dopřála trošku autorské svobody, poněvadž kdybych se držela své tehdejší myšlenky, vypadali by všichni skoro stejně a taky už bych to nejspíš nebyla schopná nakreslit :D. Bývala jsem tak trochu jednorožčí puritánka, moji jednorožci museli mít koňský ocas a zlatý roh, jinak jsem je prostě nemohla vystát (postačí vám jediný pohled na Ne a zjistíte, že jsem od těchto hodnot naštěstí upustila :D). Hrozně se mi líbí, jak se vyvedla třeba S(o)unset, zvažuju, že ji někdy ještě použiju.

 

Tady vidíte onu kapitolu, na které je komiks postavený. Nic jiného se nedochovalo.

Jinak, lore tohohle světa je taky zábavný. Například si pamatuju, že v jedné kapitole, kterou jsem tehdy i napsala, strouhali jednorožci kousky svých rohů do těsta na vánoční cukroví, protože v nich měli magické žlázy a cukroví pak chutnalo kouzelně :D. (Upřímně mě trochu zaráží okolnosti narození Krista a tím pádem vzniku Vánoc ve světě barevných jednorožců, ale hele, v MLP taky mají něco jako Vánoce :/.)

Kapitola, kterou vidíte výše se jmenuje White, protože v ní jednorožka Violet měla najít kočku, kterou by adoptovala a pojmenovala White (tehdy jsem šíleně toužila po vlastní kočce, takže každý druhý příběh zahrnoval někoho, kdo kočku měl, nebo ji během příběhu získal).

Další bod, co si pamatuji zahrnoval vládce tohoto podivného světa. Šlo totiž o lidi (to by například neprošlo zase mou dnešní kontrolou, když už je to svět jednorožců, tak bez lidí). Byli čtyři a byly to reprezentace ročních období. Tehdy jsem vycházela z pranostiky "Září na strakaté kobyle jede" a celé té věci se svatým Martinem, co jezdí na bílém koni. Každý z vládců téhle říše měl tedy vlastního koně a vládl jen čtvrtinu roku. A Violet byla jejich kamarádka, protože je to hlavní postava, takže samozřejmě musí znát všechny.

Jako poslední si dovolím vysvětlit ten název. Říše osmnácti kouzel se mé dílo jmenovalo, protože jednorožci v něm byli schopni provést přesně osmnáct kouzel. Myslím, že jsem je ani neměla určená, ale prostě jich bylo osmnáct. V pozdějších kapitolách se mělo objevit kouzlo devatenácté, které by objevili Cyan a Violet. Cyan jí totiž měl vyznat lásku a dotek rohů v takové chvíli aktivovalo ono devatenácté kouzlo (protože hádám, že nikdy předtím se v jejich společnosti dva zamilovaní jednorožci nedotkli rohy, nebo co :D). Jednorožci se při něm vznesli do vzduchu a narostla jim křídla, jejichž velikost se odrážela od toho, jak veliká byla jejich láska pro druhého jednorožce. Z čehož měl také nakonec být rozchod Darka a Candy, protože Dark by měl hrozně malinká křídla :D. Škoda, že jsem v té době ještě neměla blog. Tohle by se tady vyjímalo.

Štve mě, že nemůžu dohledat nějaké další kapitoly, ale hádám, že tak to občas chodí. Mimoto jsem našla ještě tak pět starých MLP Next Gen konceptů, z nichž některé bych docela chtěla v menším měřítku realizovat (většina z nich prozměnu pochází z dob, kdy jsem toužila udělat audio drama ve stylu Daughter of Discord nebo Children of Harmony, ale o tom budu psát zas někdy jindy).


 

 

1 komentář:

  1. Není nad to najít starý příběh :D. Dodnes mě mrzí, že jsem všechny své zlikvidovala, proto jsem ráda že se alespoň můžu kochat cizími díly.

    OdpovědětVymazat