Ach jo, proč jen nikoho nenapadlo na Wayback Machine archivovat můj starý webový odpadkový koš předtím, než jsem ho v záchvatu něčeho, nejspíš sebeúcty, smazala? :D Chybí mi, chtěla jsem si pročíst některé svoje staré odpadní fanfikce. (Mimochodem svým starým webovým odpadkovým košem nemyslím svůj starý blog, ten naštěstí na Wayback Machine je a i kdyby nebyl, všechny články z něj jsou tady a všechny designy jsou v mojí tajné složce :D. Myslím tím svůj starý Webnode web, o kterém už jsem psala.)
Rarity
Probudil nás křik. Applejack vystřelila ven ze stanu jako blesk a vrátila se s bledou tváří. "Špehové hlásí, že griffoni se chystají útočit krátce po poledni. Myslí si, že takhle brzo útok čekat nebudeme."
Bylo to příšerné. Ještě pár minut po snídani jsem se třásla. Nechtělo se mi znovu do boje takhle brzy. Ale musela jsem se dát dohromady. Strach nám nepomůže.
Lučišníci si chystali toulce a šípy. Tětivy a lamely připravené zabíjet zrádce. My ostatní jsme si museli poradit beze zbraní. Ovšem, u jednorožců to bylo snadné, ale pegasové se museli spolehnout jenom na svá křídla, kopýtka anebo zuby. Pozemní poníci museli dát dohromady své síly, aby vynahradili své nevýhody.
Čekali jsme. Zazněly fanfáry. Přišel čas. Vyběhli jsme na bitevní pole. Proti nám běželi griffoni, zřejmě zaskočeni naší připraveností. Naposledy jsem pohlédla na Applejack. Snad to není naposledy, co ji vidím v pořádku...
Kolem létala kouzla vystřelená po griffonech. Našli cestu, jak se jim vyhýbat, ale ne vždy se jim to povedlo. Pegasové zápasili, zatímco pozemní poníci jim asistovali ze země.
Zahlédla jsem stín. Někdo se na mně snažil zaútočit ze vzduchu. Rychle jsem ho kouzlem srazila k zemi. Šedý griffon. Nejprve to vypadalo, že je mrtvý, ale poté vstal a vydal rozzuřený skřek. Znovu jsem použila kouzlo, ale vyhnul se mu a rozeběhl se ke mně. Instinktivně jsem kopla a uslyšela děsivé křupnutí. Ten už hrozbou nebyl.
Koutkem oka jsem zahlédla Rainbow Dash, jak na obloze bojuje s krémovou hippogrifkou. Obě byly celé od krve. Hippogrifka škrábla Rainbow v obličeji a ona se otočila. Pokusila se krémově zbarvené bojovnici uletět, ale nestihla to. Hippogrifka jí zasekla pařáty do zad a zobákem se jí zahryzla do křídla. Vystřelila jsem po ní kouzlo, ale minula jsem. Rainbow se ze všech sil snažila ji setřást, ale nedařilo se. Z jejího doteď zdravého křídla se řinula krev. Znovu jsem na grifku seslala kouzlo. Zasáhlo ji. A odhodilo. Rainbow ale taky padla k zemi. Ztratila vědomí. Sotva jsem ji stihla chytit, než dopadla na zem.
Její křídlo celé roztrhané a zkrvavené. Hlavou mi bleskla vzpomínka na Fluttershy. Běžela jsem po bitevním poli, jak rychle to jen šlo. Doufala jsem, že Rainbow dostanu do bezpečí včas.
Cestu mi překřížily tři griffoni a jeden hippogrif. Rainbow jsem držela kouzlem, takže jsem se nemohla bránit. Ale nehodlala jsem se vzdát. Kopla jsem jednoho z nich do zobáku, ale další dva se na mě vrhli. Hippogrif mezitím zasaženému pomohl na nohy.
Začínala jsem se bát, že to nezvládnu, když griffon a hippogrif padli k zemi. Ozvalo se křupnutí a bolestné zakvílení. Griffoni na mých zádech se dali na útěk. Koutkem oka jsem zahlédla, jak se za nimi žene oranžová skvrna. Snažila jsem se popadnout dech. "Jsi v pořádku, Rarity?" Ten hlas jsem poznala. Pinkie. "Jsem. Ale Rainbow není."
Podívala jsem se růžové klisně do tváře. Vyděšeně zírala na bezvládné tělo modré pegasky. "Už zase," zašeptala. Do očí se jí nahrnuly slzy. "Pomůžeme ti ji odnést. Jen musíme počkat na Applejack." Ta se jako na zavolanou přihnala zpět, pokrytá škrábanci. "Jsou mrtví," hlesla, lapajíce po dechu.
Cválaly jsme za zdravotníky. Cestou jsme se potýkaly ještě s pěti griffony a třemi hippogrify. Když jsme konečně dorazily do cíle, Rainbow si okamžitě převzala trojice zdravotníků. Ještě než ji stihli odnést, Pinkie za nimi plačtivě zvolala: "A nedávejte ji k Fluttershy! Za žádných okolností!"
Žádné komentáře:
Okomentovat