Velký třesk zavinili jednorožci?

Víte, tenhle malý komix jsem sem chtěla dát už skoro dva roky zpátky, kdy byl ještě nový. Zcela původně jsem dokonce chtěla udělat verzi kreslenou v počítači a proto, že jsem byla líná ji udělat, jsem na ten komix nakonec úplně zapomněla. Nyní tedy vytahuji z popela ještě jeho původní, ručně kreslenou verzi. Je tam jedna trochu chyba, co se týče toho vznikání vesmíru, kterou jsem chtěla v té počítačové verzi opravit, jenže už jsem zapomněla, co za chybu to bylo, takže na ni nemůžu upozornit ani tady :D. Každopádně nějaká tam je.

A pokračování nikdy nebylo dokončeno. Omlouvám se, pokud to vám to někde nepůjde přečíst. Kdyžtak napište do komentářů.

Čtyřlístek

A další básnička z tábora s myšlenkou hlubokou tak, že ani nejde vidět na dno...

V jeteli sedím a čtyřlístek hledám,

Takový, jaký by štěstí mi dal.

Ten totiž ještě doma nemám.

Stále však nenalézám, tak hledám dál.

Snad podkova odežene víc smůly,

Než nějaká zelená rostlina.

Však pochybuji, že dáno z hůry

Je to, aby štěstí nosila.

Co tedy vlastně nosí štěstí?

Co dodá mi potřebnou naději?

Snad hvězdička v jablku o Vánocích?

Mám toho nechat raději?

A tak se těch symbolů vzdávám,

Protože žádný nezabírá.

Podkovu zrezlou stranou dávám.

A na mou duši padá tíha.

Poslední dech se mi z úst dere

A ruce mé zesláblé se chvějí,

Když pomalu padám do jetele

A po čtyřlístku se natahuji.

Tam, kde nechci žít

Přiznám se, že tuhle básničku jsem napsala už nějaký čas zpátky, na táboře. A v ten den jsem nebyla v úplně dobrém rozpoložení. No, řekněme, že je tam trochu zvláštní myšlenka.

Tam, kde lidé žijí v míru,

Kde nikdo se nevzteká, protože nemá, proč.

Tam lidé mají stejnou víru.

Chceš k nebi letět? Tak prostě skoč.

Tam, kde lidé mají sílu,

Kde nikdo se nebojí, protože není čeho.

Tam vždycky najdeš zlatou žílu.

A dosáhnout můžeš téměř všeho.

Tam je to místo plné smíchu.

Nikdo tam nesmutní, ani nezná pláč.

Tam lidé jsou skromní, neznají pýchu.

Není tam zloděj ani rváč.

Tam je to místo plné štěstí,

Tam, kde neznají slovo lež.

To je ten svět, co je beze lstí.

Jestli chceš k cíli, prostě běž.

Chtěl bys tam žít, můj kamaráde?

Chtěl bys tam odejít, příteli?

Inu, než se tam vydáte,

Chci, abyste pravdu věděli.

Protože nesmutní, znají jen radost

A proto ji neumí ocenit.

Neznají pýchu, mají jen skromnost

Tak nemají chuť vítězit.

Tam na tom světě není, čeho se bát.

Zábavných věcí však se lidé často bojí.

A tam je nemůžou ani znát.

Vždycky na pevné půdě stojí.

Štěstí je to nejlepší i nejhorší, co kdy znali.

Protože jiné emoce nemají.

Je nemožné, aby se lidé nevztekali.

A každý živý se občas bojí.

Ve světě bez smutku je štěstí tak slabé.

Tak slabé, jak jen dokáže být.

Nyní už jistě každý z vás chápe,

Že to je to místo, kde nechci žít.