Kočičí bratrstvo - Kapitola 2. Venku

 Je to tu! Posledních pár týdnů nestíhám nic moc tvořit na blog, ale Kočičí bratrstvo se drží B). Pracuju teď totiž na seminární práci a psaní je v tomhle období rezervováno jen pro ni. Začala jsem zase být aktivní na mém YouTube (okaz je v pravém sloupečku blogu, mrk mrk :D), ale jinak tvorbu až tolik nedávám. To všechno přijde zase o prázdninách. No nic, každopádně je tu nové Kočičí bratrstvo a s touto kapitolou mi oficiálně došel papír ://.

Jsem mimochodem u téhle kapitoly hrozně pyšná na ta pozadí v některých okýnkách (myslím, že to sami pochopíte, až je uvidíte :D). Většinou mi moc nejdou, ale zrovna teď se zadařilo.

Jo a ještě poslední věc - pozměnila jsem jména postav a taky se bude trochu měnit děj (čistě protože ten starý vznikal za pochodu a je to jeden velký chaos :D).

Suvenýry z AniFilmu

Dnes jsem měla to štěstí a dostala možnost zavítat na Liberecký AniFilm! Zprvu jsem měla trochu obavy, aby mě to vůbec bavilo, nadšenec do animace jsem, ale úplně nevím, jestli by mě projekce na festivalu bavily. Nakonec se ale ukázalo, že program zahrnuje i aktivity, kdy člověk sám něco tvoří a to je něco pro mě :D. Bonus - vstup na tyhle akce byl navíc levnější.

Abych tak nějak upřesnila, co to vlastně ten AniFilm je - jedná se o festival českých i zahraničních animovaných filmů, který se už třetím rokem koná v Liberci. Festivalová místa jsou roztroušená po městě, jedná se především o kinosály, jelikož veliké procento programu tvoří projekce. Ovšem já se pohybovala jen po libereckém zámku, kde se nacházely jednak výstavy a jednak škola animace, ze které jsem si odvezla pár výtvorů >:3.

 

 Je tam trochu kravál :D.

Bohužel jsem nebyla dosti prozíravá a nenechala si svoji první animaci toho dne poslat, ačkoliv mi to bylo nabízeno, takže mám jen verzi, kterou jsem posílala kamarádům. V ten moment mi ještě nedošlo, že možná budu chtít udělat článek a zahrnout ji tam :/. Oh well, je to beztak jenom zředěná verze animací, které dělám normálně. Digitálně, s tabletem přes program. Já používám Kritu, ale tady byl dostupný Adobe Animate. Upřímně po tom vyzkoušení pořád preferuju Kritu, podle mě je sice trochu přeplněná, ale líp se mi v ní orientuje.

Druhý výtvor toho dne mi zabral skoro dvě hodiny a strávila jsem na něm většinu své návštěvy na festivalu. Jedná se o ručně kreslenou animaci, kvůli které jsem následně upsala svou duši dobrovolníkům/brigádníkům, aby mi ji mohli poslat. Jako způsob animace mě to ale i přes svou zdlouhavost zaujalo a zvažuju investici do podsvětlené desky.

K vyzkoušení toho bylo na AniFilmu mnohem víc. S rodinou jsme zavítali ještě do dabingového studia, a v samotné škole animace byly ještě počítače s Blenderem, stanoviště se stop-motion modelínovou animací a myslím, že se tam dělala i stop-motion pomocí výstřižků z barevných papírů, ale k těm jsem se bohužel nedostala. Kreslená animace mě zaměstnala na déle, než by bylo zdrávo a když jsem ji dokončila, byl už skoro čas jít, takže víc videí bohužel nemám, ale pokud dostanu tu možnost, zavítám na AniFilm příští rok zase a spáchám nějaké další animace.

Kočičí bratrstvo - Kapitola 1. Bratři

Vsadím se, že tohle jste nečekali :D. Nemám nejmenší tušení, jestli tu vůbec ještě je někdo, kdo si pamatuje původní Kočičí bratrstvo. To prokleté, tužkou kreslené, rozbité Kočičí bratrstvo, které si kompletně našlo cestu na blog v roce 2018, ale vzniklo už v létě 2015. No, novou verzi jsem vlastně měla v plánu už nějakou dobu. Myslím, že jsem jí dokonce vyhrožovala v úvodu nějakého článku už v roce 2020. Chtěla jsem ho udělat celé digitálně, ale bohužel jsem ho tak nějak nebyla schopná dokončit.

Až v roce 2021 jsem si znovu nostalgicky zavzpomínala, pročetla celou starou verzi a došla k závěru, že se chci znovu pustit do nové. Tentokrát opět ručně (abych ctila ducha originálu :D). Jenže jsem udělala tu chybu, že jsem prvních pár stran vybarvila a posléze zjistila, že to trvá nelidsky dlouho a navíc se mi to vůbec nelíbí. No, a tak jsem se chopila tužky pár týdnů zpátky a tohle je konečná verze první kapitoly. Opravdu se modlím, abych měla ty nervy to dokončit. Mělo by to být jednodušší, když na něm můžu pracovat během školy :D.

A ještě poslední věc - kdybyste ho náhodou hledali na rozcestníku, tak je na tom stejném, jako stará verze. Přišlo mi zvláštní na to publikovat úplně nový rozcestník, když je to v podstatě ten samý příběh, jen lépe nakreslený a upravený, aby trošku dával smysl :D.