Recyklace je důležitá. Třeba i recyklace výtvorů, které existují už roky a ještě se tu neukázaly :D. Snažím se vyplodit něco smysluplného, ale prostě na to nemám čas. Trochu se bojím, abych zase neskončila čtyři měsíce MIA :/. No co, tenhle rok mám nejvíc článků za celou svou blogovací kariéru, třeba bych si mohla dát pár měsíců pohov :D. No nic, tohle je básnička, jejíž historie sahá do konce roku 2019, kdy jsem si užívala každý týden dvě hodiny v chemické laboratoři.
Všechna zranění hlaste vyučujícímu
A závady na zařízení též.
Chemický odpad nenoste domů,
Pipetovat ústy taky nemůžeš.
A závady na zařízení též.
Chemický odpad nenoste domů,
Pipetovat ústy taky nemůžeš.
Noste svůj plášť a ochranné brýle,
Vždy haste pískem, vodou ne!
Ujistěte se, že za každičké chvíle,
Úniková cesta volná zůstane.
Vždy haste pískem, vodou ne!
Ujistěte se, že za každičké chvíle,
Úniková cesta volná zůstane.
Nejezde jídlo a nepijte pití,
Hrozí vám kontaminace chemickým prachem.
Když kyselinou jste polití,
Jednejte rychle, však ne se strachem.
Hrozí vám kontaminace chemickým prachem.
Když kyselinou jste polití,
Jednejte rychle, však ne se strachem.
Toxické látky jen v digestoři,
Smíte, dětičky, použít.
Když náhodou rozlijete benzín,
Hořáky zhasnout a okna otevřít.
Žádné komentáře:
Okomentovat