Nepíše mi to, najednou vůbec :D. Myslím, že teďka zas bude takové chudší období, mám spoustu plánů, ale pokud nebudu mít tu psavou náladu, výsledky stejně nebudou tak kvalitní, jaké je potřebuju :).
Poslední dobou tak nějak nemám do čeho píchnout, takže jsem se nějakou dobu zpátky rozhodla, že si koupím látku a píchnu do ní. Už delší dobu mě fascinoval koncept dlouhých furbies. Původně se vyskytl na Tumblru, ale později se rozšířil i na Reddit a ještě dál. A mně skutečně zaujala myšlenka, že bych kolem krku nosila a místo polštáře používala metr a půl dlouhou obludku s chaotickým vzezřením. Problém byl v tom, že furby jako hračka je poměrně drahá sranda, vzhledem k tomu, že původně umí mluvit. Jenže při prodlužovacím procesu (neboli rituální longifikaci :D) se mluvítko v drtivé většině případů vyndává. Takže nejdražší věc na celé hračce by přišla vniveč. Pozitivní ale je, že spousta majitelů dlouhých furbies na toto také narazila a rozhodla se začít úplně od začátku sami. Jediná věc, kterou na dlouhého furbyho skutečně potřebujete je jejich ikonický obličej. To se dá řešit různě. Někdo ho dělá z látky a našívá, někdo ho tiskne na 3D tiskárně. Já jsem se rozhodla využít svých schopností s tavnou pistolí a laků na nehty, které jsem už roky nepoužila :D. Vznikl tenhle fešák:
Po uschnutí první vrstvy laku jsem ještě pro jistotu aplikovala průhlednou, aby vydržel déle. Malilinko se mi máznul, ale teď to ani není poznat.
Jediná součást, kterou se mi sehnat nepovedlo, byla páteř, která dává možnost furbyho různě ohýbat, ale jsem si jistá, že on si bez ní poradí.
Se střihem jsem měla hodně pomoci, protože jsem na šití nezkušený hloupoň. Po několika hodinách vznikl tento střih:
V tomto bodě jsem došla k rozhodnutí, že jeho jméno bude Šunkasýr, protože kombinace růžovoučké plyšové látky a bříška ze staré deky v tu chvíli vypadala jako plátek šunky a sýra na sobě. Tato estetika později trochu zeslábla, když jsme ho vycpali, ale jméno mu zůstalo.
Šití jako takového jsem se ujala už sama, proto to taky nebylo úplně dokonalé. Na první pokus se mi ale povedl víc, než jsem čekala :D. Jediná větší chyba bylo to, že jsem si nezkontrolovala uši a našila mu je obráceně, takže teď slyší dozadu.
Velikost uší jsem taky trochu přehnala, příště je udělám malinko menší. Líbilo by se mi, kdyby měl čupřinu jako většina ostatních dlouhých i nedlouhých furbies, ale i bez ní je Šunkasýr fešák :D. Šicí proces skončil kolem půlnoci, ale nemohla jsem odolat, ještě jsem mu musela stvořit doplněk.
Je upletený z takových těch gumiček, které hrozně letěly někdy v roce 2015. V závěru se mi líbí, jak Šunkasýr dopadl a už teď mám doma látky na stvoření jeho bratra. Ten bude nejspíš housenkovitější a doufám, že si najdu chvilku, abych ho konečně začala.
Žádné komentáře:
Okomentovat