Tohle je pravděpodobně poslední článek před mým odjezdem na tábor, takže budu zas zhruba týden neaktivní. Na rozdíl od mého slibu, že si ze školy v přírodě přivezu nějaký článek, tentokrát je to pravda, protože tam doufám budu mít víc možností psát. Toť vše z dnešních zpráv a jdeme na povídku, která je naprostá krátká kravina.
To jsme se jednou s dvěma mýma kamarádkama šly projít po městě. Všude kolem nás byl hluk. Zvuky na každém kroku. Někde poblíž se konala nějaká slavnost. "Slyšíte tu hudbu?" řekla jedna má kamarádka, "To se mi líbí." My ostatní přikývli. Znělo to vážně docela hezky. Dál jsme si draly cestu davy. Najednou někde zacvrlikal ptáček. "Slyšíte ten ptačí zpěv?" řekla druhá kamarádka, "Mě se líbí." My ostatní jsme zase přitakaly, ačkoliv jsme to přes ten rámus sotva slyšely. Ze všeho toho hluku nás rozbolela hlava a tak jsme zalezly do knihovny. "Slyšíte to ticho?" povídám já, "Líbí se mi." A ostatní přitakaly...
At je hezky na táboře
OdpovědětVymazat[1]: Díky.
OdpovědětVymazat