Tuhle povídku jsem vymyslela na táboře:
Chlapec seděl v kočárku. Všichni lidé ho přehlíželi. Ale jemu to nevadilo - čekal jen jednu osobu. Když k němu přicházela myslel že kočárek i s ním odveze. Když to ale neudělala, začal křičet: "Mamí!!!! Máááámííííí!!!!" Jeho matka se otočila a vrátila se k němu. "Ještě něco zařídím ale hned budu zpátky." řekla a zase odešla. A tak chlapec čekal dál. Najednou kočárek někdo vzal a odjížděl s ním. "Mamí, a koupilas mi ten nanuk?" tázal se chlapec. Ticho. "Mamí?" Ticho. Najednou ruka podala chlapci vanilkového Ledňáčka. "Ale mamí, já chtěl kakaového!" Ruka chlaci vzala vanilkového Ledňáčka a podala mu kakaového. Po chvíli osoba vezoucí kočárek, zabočila. "Mámí!!! Vždyť tam nebydlíme!!!!" Ticho. A pak muž, o kterém si chlapec dosud myslel že je jeho matka, vyndal chlapce z kočárku. Chlapec se rozkřikl: "Ty nejsi maminka!!!!!!!" Muž chlapci zacpal pusu a výtahem dojeli do pátého patra. Pak muž i s chlapcem vešel do jednoho bytu. A položil chlapce na zem. "Dáš mi kakaového Ledňáčka?" řekl chlapec. "Mám jen vanilkového." na to muž. "Já chci KAKAOVÉHO!!!!!" "Už jsi kakaového měl!!!"
"Ale já chci JEŠTĚ!!!!!!!" "Já ho nemám!!!!!!!!" Chlapec tak dlouho otravoval až ho muž vrátil jeho matce a ta mu dala kakaového Ledňáčka.
KONEC