U nechranické nádrže ležel polystyten velký.
Děti s ním pluly po vodě a chytaly lelky.
Jednoho dne ho však jedno z nich nevytáhlo na břeh.
A polystyren plul po vodě dál, daleko od všech.
V noci přišla bouřka veliká a vítr ze severu vál.
Vlny polystyren nesly dál a dál a dál a dál.
Na druhém břehu nádrže jiní polystyren našli.
Hráli si s ním jak ti před nimi, častěji k vodě zašli.
Možná, že jednou i ti lidé na polystyren zapomenou.
Pak on vrátí se zase k nám, domů, stejnou cestou.